Vatikán, nejmenší stát světa
Slunce, moře, špagety a pizza - to jsou symboly Itálie, které zná snad každý. Tuto zemi si nedokážeme představit ani bez kostelů, farářů a křižujících se fotbalistů. Není divu - vždyť na jejím území se nachází věčné město Řím a uprostřed něho Vatikán, sídlo papežů a srdce katolické církve. Jak vypadá soužití nejmenšího státu na světě s jeho velkým sousedem?
Vatikán je dědicem mocného papežského státu, který se na apeninském poloostrově zformoval v 8 století. Roku 1870 však Italové dobyli Řím a prohlásili ho za hlasní město svého sjednoceného království. Papežové se ale nevzdali: prohlásil se za vězně Itálie a roku 1929 dosáhl vyhlášení Vatikánského státu v jeho dnešní podobě.
Vatikán zahrnuje především náměsti svatého Petra s přihelnou bazilikou, apoštolským palácem a dalšími budovami. Většina jeho území je však veřejnosti nepřístupná. Platí to i pro známé vatikánské zahrady, kam je možné vstoupit pouze na povolení. Zavítal tam i teolog Daniel Herman.
Daniel Herman: „Ty zahrady jsou nádherně rozčleněné. Jsou tam části třeba africké nebo středomořské flóry, nádherně sestavené dohromady. To prostředí přímo vyzývá k tomu, aby se tam člověk někde zastavil. Když si vzpomenu třeba na pohled z růžové zahrady na kopuli sv. Petra zezadu, ještě ozářenou měsícem, nebo když tam hodiny odbíjely půlnoc, tak to byl opravdu nádlehná zážitek.“
Vatikán je s rozlohou pouhých 44 hekterů nejmenším státem světa. Téměř tisícovka jeho obyvatel žije politickou mluvou řečeno v absolitistické teokracii, kde zákonodárnou, výkonnou i soudní moc vykonává papež neboli římský biskup. Kuriozitou je poměrně vysoká kriminalita, v přepočtu na obyvatele asi 20x vyšší, než v Itálii. Příčinou jsou organizované banky kapsářů, které na svatopetrském náměstí okrádají turisty a poutníky. V naprosté většině je nikdo nechytí, protože hranice mezi Vatikánem a Itálií není nijak střežená a ani vyznačená. Přesto se nezdá, že by to způsobovalo jakékoli konflikty, říká jezuita Jan Regner, který v Itálii strávil několik let.
Jan Regner: „Vatikán si rozhodně neuzrpuje právo vládnout Itálii, spíš má Itálie pocit, že jí patří Vatikán. Mnoho Italů je hrdých na to, že je centrum katolické církve právě na jejím území. Spousta papežů se snažila postavit si v Římě nějaký pomníček, snažili se, aby pro ně pracovali ti nejlepší umělci. To samozřejmě dnes pomáhá turistickému ruchu a přitahuje finance z různých zemí.“
Italové zůstávají i v 21. století alespoň podle statistiky své křesťanské tradici věrní. Spolu se Španěly, Iry a Poláky tvoří baštu katolické církve na evropském kontinentu.
