V Torontu si vzali péči o gorily doslova k srdci
Gorilí samci držení v zajetí umírají čím dál tím častěji na nemoci srdce a oběhového systému. Ve snaze řešit tuto situaci provádějí kanadští veterináři jako jedni z prvních preventivní výzkum.
Gorilí samci v zoologických zahradách po celém světě umírají poměrně často na nemoci srdce, obzvláště na fibrotizující kardiomyopatii. Je to onemocnění, při kterém odumírají svalová vlákna, a jsou nahrazována méně elastickým vazivem. Narušená svalovina je pak tužší, méně poddajná a neumožňuje, aby srdce účinně pumpovalo krev. Zároveň však nemoc nelze pro absenci příznaků včas zpozorovat a úmrtí goril proto přichází náhle a nečekaně. To se stalo například Mopiemu, 34letému gorilímu samci z Washingtonské národní ZOO, který netrpěl obezitou a zdál se být zcela fit. Náhle však v červnu 2006 zkolaboval a zemřel dříve než stačili ošetřovatelé poskytnout první pomoc. V průměru 70 % všech úmrtí gorilích samců chovaných v zajetí, kterým je nad 30 let, mají na svědomí nemoci srdce a kardiomyopatie zvlášť.
Doktorka Hessová, veterinární anestezioložka, přišla s nápadem, jak jednoduchým způsobem monitorovat správnou funkci srdce. To by pomohlo odhalit onemocnění dříve než bude pozdě, ve chvíli, kdy je ještě možné nemoc léčit medikamentózně nebo chirurgicky.
Pro monitorování zvolila přístroj - jednoduchý echokardiograf, který měří hodnoty na výstupu ze srdce, který se někdy v humánní medicíně používá třeba u novorozenců či malých dětí. Využívá ultrazvukových vln k měření rychlosti červených krvinek a dokáže propočítat, kolik litrů krve vypumpuje srdce za minutu. Vyšetření je výhodné, protože se při něm nemusí zvíře uspat ani znehybnit.
Na druhou stranu je před monitorováním zvíře na prohlídku připravit, aby nedošlo k nějaké nečekané reakci a aby samec neohrozil lékaře či přihlížející. Například gorilí samec Charles ze ZOO v Torontu, dnes pětatřicetiletý, musel být několik měsíců cvičen ošetřovateli k požadované spolupráci. Námaha se vyplatila - v roce 2001 mu bylo diagnostikováno onemocnění srdce a rozběhla se adekvátní léčba. Trénink probíhal s napodobeninou monitorovacího přístroje tak dlouho, dokud nebyla gorila připravena na skutečné vyšetření. Stávalo se totiž, že gorilí samec falešný přístroj rozbil - bylo potřeba v tréninku pokračovat, dokud si na něj nezvykl.
Jak konkrétně vyšetření probíhá? V ZOO v Torontu čekala prohlídka třináctiletého gorilího samce Subira. Zpočátku se mu nelíbilo mazání ultrazvukového gelu na hrudník. Ale nechal se uplatit mangem, ochuceným tofu dalšími zdravými pochoutkami. Pak už vzorně spolupracoval na experimentálním monitorování srdce.
Zvedl svalnaté ruce nad hlavu a přitiskl svůj hrudník na pletivo boxu, které ho oddělovalo od veterinářky Jennifer Hessové. Lékařka zjistila, že Subirovo srdce pracuje správně - vyšetření trvalo jen 15 sekund, déle by asi Subira nedokázal v klidu posedět.
O vyšetření projevily zájem i další zoologické zahrady na severoamerickém kontinentu. V ZOO Granby v Quebecu chovají pět gorilích samců. Vyšetření zjistilo, že jeden z nich, třicetiletý Leo trpí myopatií. Naopak v ZOO v Calgary mají jediného samce jménem Kakinga, je mu 29 let a vyšetření ukázalo, že jeho srdce je zdravé.
Gorily ve volné přírodě, jak se zdá, netrpí nemocemi srdce, život v divočině jim ale přináší mnoho jiných problémů a dnes i nemocí, které jim krátí život, souvisejících se zásahy a blízkou přítomností člověka. Gorily jsou kriticky ohroženy, a pokud jejich úbytek bude postupovat současným tempem, zmizí jako druh do roku 2050. Doktorka Hessová pevně věří, že nenastane den, kdy gorily v zoologických zahradách budou jedinými zástupci tohoto druhu na Zemi, přesto však považuje za svou povinnost udělat pro zachování jejich zdraví maximum. Výše zmíněné vyšetření je dalším krokem ke zlepšení chovu těchto zvířat v zajetí.
A proč vlastně gorilí samci chovaní v ZOO trpí kardiovaskulárními nemocemi? Na prvním místě se uvádí nevhodná strava a sedavý způsob života, ke kterému mají samci oproti samicím větší sklony, ale na vzniku onemocnění se podílejí také chronický stres (ten samci také hůře zvládají) a virové či bakteriální infekce. Severoameričtí odborníci spolupracují na vytvoření databáze gorilích kardiaků, která bude spravována v rámci Projektu gorilího zdraví (Gorilla Health Project).
V mnoha zoologických zahradách krmí samce oddělené, což je výhodné i pro udržení jejich správného stravování - nebojí se pak o svou porci, nehltají a nepřejídají se ve snaze vše "uhamounit" pro sebe. Zjistilo se také, že složkou jídelníčku goril nížinných, žijících ve volné přírodě, jsou vodní rostliny z čeledi zázvorovitých, které obsahují látky ochraňující jejich srdce. V zoologických zahradách jim sice takový pamlsek nelze zajistit, ale je možné využít léčebných látek obsažených v těchto rostlinách k prevenci srdečních onemocnění.
