Uplyne 100 let od smrti velikána literatury v jidiš Šolema Alejchema
Na hraně mezi soucitem a ironií – i tak by se dalo charakterizovat literární dílo Šoloma – v jidiš Šolema – Alejchema. Tento spisovatel popsal dnes už zmizelý svět východoevropských židů, malých lidí, kteří se snažili zorientovat a přežít v rychle se měnícím světě přelomu 19. a 20. století. Od jeho úmrtí uplyne v pátek 13. května 100 let. Šolom Alejchem patří ke klasikům literatury psané v jidiš. Jeho knihou Tovje vdává dcery se inspirovali tvůrci slavného muzikálu Šumař na střeše.
Spisovatel Šolem Alejchem se narodil v roce 1859, jak vypráví lektor jazyka jidiš Petr Jan Vinš.
„Pocházel z Ukrajiny z města Perejaslav, ale ve své vlasti nezůstal. Konec svého života prožil ve Spojených státech, kde také zemřel, a jeho pohřeb se stal takovou velkou manifestací americké a židovské jidiš kultury.“
Šolem Alejchem je jedním ze tří zakladatelů moderní jidiš literatury.
„Vedle něj ta další dvě jména jsou Mocher Sforim a Jicchok Lejb Perec. Tito tři autoři dali základ moderní východní jidiš literatuře. Jak ve východní Evropě, tak ve Spojených státech a v podstatě na jejich dílech se zformoval spisovný moderní jidiš jazyk a oni tvoří první generaci velkých autorů v tomto jazyce.“
Jeho cesta k jidiš byla následující.
„Šolem alejchem stejně jako většina židovských autorů z východní Evropy byl vícejazyčný a jeho první literární pokusy byly v ruštině a v hebrejštině. Nicméně posléze se našel ve svém rodném jazyce, kterým byl jazyk jidiš, a v tom se také stal nejznámějším a nejslavnějším. Pro jidiš literaturu je významným především tím, že je prvním velkým jidiš humoristou, zatímco ostatní dvě velké postavy té první generace, Perec a Mendele Mocher Sforim se věnují spíš sociální kritice nebo vyrovnávání se s chasidismem, a podobným vážným tématům. Ale Šolem alejchem nechává promlouvat takového malého ukrajinského židovského človíčka, postavu ze štetlu, která ve své prostotě, někdy až ad absurdum vyhnané, vzbuzuje komický dojem, ale zároveň přináší i něco autentického z toho vesnického židovského života.“
A jak život Židů na venkově vypadal?
„Ten život byl bezpochyby složitý, nicméně v tom literárním líčení, jak ho Šolem Alejchem představuje, nepostrádá určitou romantickou složku. Je to samozřejmě proto, že Šolem Alejchem píše pro čtenáře, který už nežije na štetlu, ale píše pro čtenáře ve městech, pro čtenáře v celém tom jidišlandu, tzn. ve východní Evropě, ve Spojených státech – tam všude byl čten. A štetl, který Šolem Alejchem představuje, je štetl imaginární, štetl, kde ty postavy jsou charakterizované až do absurdna, což vyvolává určitou komickou rovinu těch jeho vyprávění. A tak byly i vnímány.“
Jedno z jeho děl se stalo inspirací pro slavný muzikál Šumař na střeše.
„K nejznámějším dílům Šolema Alejchema patří pravděpodobně jednak příběhy Teviho mlékaře, které vyšly dokonce v českém překladu, resp. aspoň část z nich, a druhou takovou známou složkou jeho tvorby jsou potom jeho slavné monology z Kasrilevky. Kasrilevka byla právě příkladem takového imaginárního idealizovaného až do absurdna vyhnaného štetlu, je to vlastně takový jidiš Kocourkov. A ty postavičky, které se tam objevují, žijí svoje prosté životy, sní a mají své plány a ty plány jsou často zcela nereálné a právě z té nereálnosti těch plánů vyplývá specifická Šolem Alejchemova komika, která si i velmi kreativně dokáže hrát s jazykem. Šolem Alejchem velmi aktivně využívá všechny možnosti, které nabízí jazyk jidiš. K charakteristice postav využívá různé stylové vrstvy, různá dialektální slova nebo slova přejatá třeba z ukrajinštiny a podobně.“
Říká Petr Jan Vinš.
Která synagoga u nás leží nejvýše? A který stát by bez Čechů možná nebyl? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoliv poslechněte v našem audioarchivu.
