U lidoopů byl objeven nebezpečný typ malárie
Biologové z Kalifornské univerzity zveřejnili výsledky výzkumu, který odhalil přítomnost DNA nebezpečného typu malárie v krvi a trusu lidoopů, pocházejících z volné přírody. A také přítomnost dalších, dosud neznámých původců malárie, které by mohli potenciálně ohrozit lidskou populaci.
Výzkumníci analyzovali vzorky, získané z trusu volně žijících goril a šimpanzů v Kamerunu, a krevní vzorky od zvířat chovaných v zajetí v Gabunu, která se ale narodila ve volné přírodě. Při studiu vzorků, na kterém se podíleli vědci z Francie, Kamerunu, Gabunu a USA, bylo použito nejmodernějších genetických technik. Výsledky byly publikovány v časopisu PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences).
Přezkoumat přítomnost původců malárie u lidoopů ve volné přírodě bylo doposud velmi obtížné. Mezi gorilami nížinnými bylo již dříve diagnostikováno několik forem malárie - prvok Plasmodium rodhaini je téměř identický s původcem malárie u člověka (P. malariae). Na přítomnost původců malárie u goril a šimpanzů poukázal už výzkum, který probíhal ve dvacátých letech 20. století, nová technologie však umožnila detekovat přímo druh Plasmodium falciparum, s českým názvem zimnička tropická.
Jedná se o prvoka, který je příčinou smrtelného typu malárie. Až dosud se předpokládalo, že tento druh se vyskytuje pouze a výhradně u člověka. Kromě zimničky tropické vědci našli i dva další, dosud neznámé druhy zimniček (Plasmodium GorA, Plasmodium GorB), které gorily také infikují.
Studie také potvrdila dřívější domněnku, že zimničky tropické vznikly z blízce příbuzného prvoka, který parazituje na šimpanzích z rovníkové Afriky. Na člověka zřejmě "přeskočily" před pouhými 5000 let díky bodnutí jediného infikovaného komára. Gorily jsou tak vůči malarické infekci výrazně odolnější než lidé. V kontaktu s různými druhy prvoka Plasmodium byli lidoopi po tisíce či dokonce miliony generací a jejich imunitní systém je infekci lépe přizpůsoben.
Co dál?
Prvok Plasmodium falciparum způsobuje nejnebezpečnější typ malarické infekce, v Africe, na jih od Sahary, je také nejvíce rozšířen a Světová zdravotnická organizace tvrdí, že je z velké části zodpovědný za tamní extrémně vysokou úmrtnost.
S postupující likvidací tropického deštného lesa pronikají lidé blíž k územím obývaným primáty a častější kontakt s nimi znamená i větší riziko přenosu patogenů z člověka na zvíře. Ale také opačně - lidé by se mohli nakazit nově objevenými druhy zimniček.
Bude potřeba zjistit, jakým způsobem se malárie může šířit mezi gorilami. Komáři rodu Anopheles, kteří jsou za šíření malárie zodpovědní, sice preferují při sání krve určitý živočišný druh, když však nemají oblíbený zdroj k dispozici, vezmou zavděk i méně obvyklou obět. Pro šíření a vývoj nemoci je zásadní, zda zvířata, nositelé parazita, získala nemoc pomocí komářího štípnutí výhradně od lidí, nebo zda je tento přenos možný již mezi samotnými gorilami.
Výsledky studie vyvolávají obavy jak o osud lidí, tak primátů. Dokud nebudou známy další údaje, které by napomohly účinnější prevenci šíření nemoci, jediným možným způsobem, jak chránit lidoopy i lidskou populaci, je bránit vzájemnému blízkému kontaktu.
Zdroj:
Malignant malaria found in apes, Doreen Walton, BBC News
University of California, Irvine
Gorily přenášejí původce lidské malárie, Martina Otčenášková, ČRo Leonardo
