Topolánek a Gross
Než i politiky pohltí předvánoční nákupní horečka, čeká je ještě o tomto víkendu důležitý úkol. Bilancovat. Delegáti patnáctého kongresu ODS si budou povídat o zprávách, které o své činnosti předloží výkonná rada, poslanecký klub, senátní klub a klub ODS v Evropském parlamentu. Bilancovat budou v sobotu také sociální demokraté. Členové Ústředního výkonného výboru budou hledat příčiny neúspěchu v krajských a senátních volbách.
Očekávalo se, že předmětem debaty bude analýza nezávislých odborníků, ale tu prý zatím místopředseda a volební manažer ČSSD nezajistil. Dá se očekávat, že zatímco bilancování sociálních demokratů proběhne v atmosféře ponuré, občanští demokraté budou naopak v dobrém rozmaru. Rok dva tisíce čtyři byl rokem tří jejich volebních úspěchů. Podle toho asi dopadne i volba předsedy a místopředsedů ODS.
Vítězný tým se zpravidla nemění. Jsou ovšem situace, kdy se nemění ani tým poražený. Sociální demokracie už vedení vyměnila po neúspěchu v eurovolbách a výsledkem byly pouze debakly v následujících volbách krajských a senátních. Ty už si na konto připsal Stanislav Gross, o kterém si sociální demokraté mysleli, že v něm našli náhradu za Vladimíra Špidlu. Hledat vzápětí náhradu za náhradníka, jehož sjednotitelské charisma si ještě nedávno pochvalovali, by jim ovšem příliš nepomohlo. Měnit Grosse je současně příliš brzy i příliš pozdě a především není kým ho měnit. Na rozdíl od Mirka Topolánka, který má na svém kontě zásluhy o stranu, Stanislav Gross pro změnu straně hodně obětoval.
Přesně dvacet čtyři procent sympatizantů podle měření společnosti STEM. Zatímco Topolánkovi patří poděkování, Grossovi omluva typu: "Promiň, příteli, měli jsme si tě šetřit, teď by ses hodil za nového předsedu."
