Tomášský kostel v Lipsku slaví 800 let
Do kostela sv. Tomáše v Lipsku, jehož historie sahá do poloviny 12.století, přicházejí lidé z celého světa. Nejenom na bohoslužby, ale také na vystoupení Tomášského sboru, který slaví 800 let založení. Nejenom o významu zpěvu, ale také víry a vzdělání hovoříme s farářem jednoho z nejvýznamnějších evangelických kostelů v Německu.
Saské Lipsko má stejně jako další města za sebou období, kdy si mnozí mysleli, že lze žít bez víry. Ostatně v roce 1968 to demonstroval šéf východoněmeckých komunistů Walter Ulbricht, když nechal odstřelit univerzitní kostel, který jinak přežil i spojenecké bombardování za války. Komunizmus nikoli. Ten si ale naštěstí netroufl zlikvidovat legendární chlapecký sbor, bez kterého si v Lipsku nelze představit především nedělní bohoslužby v kostele sv. Tomáše, a to už 800 let.
Farář kostela sv. Tomáše Christian Wolff, který do Lipska přišel před dvaceti lety ze západního Německa, spatřuje v současné sekulární společnosti klíčové poselství reformace - potřebu víry, vzdělání a zpěvu.
„Máme sice mnoho křtů, zájem o konfirmaci z řad mladých lidí, ale musím otevřeně říct, že žijeme v ateistické společnosti, je to dědictví 40 let NDR a ‘nejvíce udržitelný‘ úspěch její politiky. Domnívám se, že návštěva kostela by pro každého měla znamenat výhru. Po bohoslužbě by si lidé měli říct – ano, vyplatilo se to, a nikoli – že jsem raději nešel do muzea! Také bych nerad slyšel, kdyby lidé říkali – hudba byla hezká, ale ty řeči... Chtěl bych, aby lidi zaujalo obojí.“
Přeje si pastor Wolff a přiznává, že je pro něj obrovskou výzvou vystupovat na bohoslužbách vedle absolutně profesionálního Tomášského sboru.
Když v jeho podání zní v nejstarším lipském chrámu hudba Johanna Sebastiana Bacha, který byl kantorem sboru 27 let, je chrám zaplněn do posledního místa. Na nedostatek věřících v jiné dny si ovšem farář Wolff nemůže a ani nechce stěžovat.
„Dosáhli jsme toho, že návštěvnost bohoslužeb není slabší, když nezpívá Tomášský sbor. Jako pastor si pochopitelně přeji, aby v kostele nikdy nebylo prázdné ani jediné místo. Ale důležitější je, aby se to, co se odehrává během motet, bohoslužeb, promítlo do spolužití lidí. Aby smutní našli útěchu, sklíčení sílu, aby se zostřily smysly, a aby si lidé uvědomili svou zodpovědnost.“
Říká pastor Wolff, který před deseti lety stál u zrodu projektu budoucnosti - mezinárodního centra „Forum Thomanum“, které chce už od kolébky vychovávat a vzdělávat nejmladší generaci k víře, jazykům i hudbě.
