Tatu - gorilí mládě
Tatu se narodil v brzkých ranních hodinách 30. května 2007 stejným rodičům jako dříve narozená Moja, tedy samci Richardovi a samici Kijivu. Jméno Tatu v překladu ze svahilštiny znamená Třetí. Jde totiž o třetí mládě narozené v pražském chovu bez ohledu na to, že to předchozí, druhé, se narodilo mrtvé.
Tatu se narodil pod dohledem kamer projektu Odhalení, takže o jeho porodu máme přesné informace a dokonce i záběry, ze kterých je patrné, že porod proběhl velice hladce a hlavně rychle (v průběhu několika desítek vteřin). I tak ovšem porod provázela celková nervozita v pavilonu, která se dokonce projevila jedním agresivním výpadem dominantního samce Richarda.
Tatu je tedy oboustranně pokrevným sourozencem o dva roky a pět měsíců starší sestřičky Moji. Jeho narození způsobil, že jejich společná matka okamžitě odstavila Moju, která tuto situace nelibě nesla. Začala simulovat kojenecké projevy, aby získala stejnou péči jako Tatu. Ovšem nebylo jí to nic platné. Kijivu jako starostlivá a dobře disponovaná matka upřednostnila péči o novorozence. Moja tak postupně přešla do výrazného výchovného vlivu své "tetičky" Kamby, která po svém neúspěšném mateřství na ni měla dostatek trpělivosti.
Po dvou a půl měsících života se Tatu dostal do krizové situace. Jeho matka Kijivu onemocněla vážnou infekcí zažívacího traktu. Její stav se zhoršoval do té míry, že přestala jevit zájem o své mládě. Je nutné připomenout, že v té době byl Tatu ještě 100% na výživě mateřským mlékem. Kijivu situaci začala vzdávat a nebyla schopná mládě ani nakrmit. To už začalo vykazovat první známky dehydratace. Bylo rozhodnuto, že pokud přes noc nedojde k obratu, bude skupina oddělena od mláděte, které by přešlo na umělou výživu a umělý odchov ošetřovateli. Naštěstí se v noci odehrála unikátní situace. Tatuův srdceryvný nářek nevydržela v hierarchii nejdominantnější samice, mládě vzala do náručí a sama ho přiložila k prsu nemocné matky. Ačkoliv Kijivu sama nepomohla, alespoň nechala mládě napít a tím mu umožnila zůstat v pavilonu s celou skupinou. Druhý den zabrala antibiotika a Kijivu se začala uzdravovat. Vrátil se jí zájem o mládě. Díky noční duchapřítomnosti Shindy tak mohl Tatu dále vyrůstat jako plnohodnotný člen skupiny a tím se nadále může stát perspektivním chovným samečkem pro budoucnost.
Na vztahu Moji a Tatu lze vysledovat ještě jeden charakteristický rys společný všem primátům, tedy i lidoopům a lidem. Mladší sourozenec dlouhodobě a intenzivně sleduje chování staršího sourozence a snaží se o nápodobu všeho viděného. Vzor ho směřuje k vyšší aktivitě. Proto mladší sourozenci vykazují rychlejší rozvoj zejména motorických schopností. A to se přesně projevilo v případě Tatu a jeho starší sestřičky Moji. Tatu byl v každém období svého kojeneckého a batolecího věku vždy pohybově o něco rozvinutější než byla ve stejné etapě Moja.
