Světadíly v pohybu
Periskop pozval doc. RNDr. Zdeňka Kukala, aby nám řekl více o tom, jak putují kontinenty.
Je to vskutku tak, kontinenty se pohybují. Dnes máme přímé důkazy získané z měření satelity, které jsou schopny zjistit rychlost pohybu i třeba jen několik milimetrů za rok. Nepředstavujte si to tak, že by Amerika nebo Evropa plula po nějakém tekutém podkladu. Pohybují se celá oceánská dna a na nich jako na dopravních pásech leží pevniny, které vyčnívají nad mořskou hladinu. Dneska víme stoprocentně, že pevniny se buď vzdalují od sebe, někde se přibližují, někdy se dokonce srazí. Začněme Atlantským oceánem. Ten se rozšiřuje, rozpíná, dneska už dokonce víme, jakou rychlostí se Severní i Jižní Amerika vzdalují od Evropy, resp. Afriky. Víme, že kdysi spolu souvisely, potom mezi nimi vznikl obrovský zlom, říká se mu rift, a od tohoto zlomu se pevniny od sebe začaly vzdalovat. A z geologického pohledu tomu není tak dávno, je to 150-200 milionů let, co se mezi ně navalilo moře, a vznikl základ dnešního Atlantského oceánu. Atlantský oceán se tedy neustále zvětšuje, je to 4-6 cm za rok.
A nenarazí americké kontinenty jednou do Asie?
Nikoliv, to se musíte podívat, jak to vypadá na druhé straně amerického kontinentu. Tam je totiž na některých místech podobný systém, který zase způsobuje, že na Ameriku tlačí Pacifik, Tichý oceán, takže Amerika se za určitou dobu zastaví a dojde k jistému vyrovnání. Dochází k tomu tak, že se oceánské desky zasunují pod pevniny. Tak vznikají hluboké příkopy, kde jsou největší oceánské hloubky.
A zemětřesení...
A nejen zemětřesení i sopečná činnost. Víme třeba, že Středozemní moře je zbytkem velkého oceánu. Tam byl veliký oceán, který nazýváme Tethys a ten zanikl proto, že se Afrika posunovala na sever a narazila do Evropy a začala se pod Evropu podsunovat. A tlak Afriky na Evropu způsobil, že se vyvrásnila evropská pohoří - Alpy a Karpaty.
A Afrika se pořád cpe na sever?
Pořád se tam cpe, a to znamená, že Středozemní moře se stále zmenšuje rychlostí několika centimetrů za rok. A protože ten proces pokračuje, také Alpy ještě centimetr po centimetru rostou.
Afrika nás tedy může zatlačit na severní pól?
Ne, ten proces už doznívá. Ale v Evropě se dějí jiné věci. Pro nás dost nebezpečné. Zmínil jsem slovo rift. Rifty, prolomy vznikají i v Evropě. Jeden je kousek od nás, 300-400 km na západ od našich hranic směrem k Rýnu se nachází Rýnský prolom, očekává se, že se bude rozšiřovat, prohlubovat a za nějakých 150 milionů let tam budeme mít nový oceán.
A kde bude Francie a část Německa?
Francie a část Německa nám odplují hluboko do Atlantiku a my budeme mít blíž k moři...Opravdu, Evropa bude rozdělena tímto novým oceánem.
Svět bude vypadat úplně jinak. Některá území zcela zaniknou, že?
Třeba Indonésie, Japonské souostroví, Filipíny a všechny ostrůvky na Dálném východě úplně zmizí, protože leží v místech, kde se podsunuje Pacifická deska pod Asijskou. Tím se ostrovy neustále přibližují pevnině, až s ní nakonec splynou. A to podsunování je tam velmi rychlé, Pacifická deska se blíží Asii rychlostí 10-15 cm za rok. Takže už za 50 milionů let opravdu celé to pásmo ostrovů na západě Pacifiku splyne s pevninou.
Další věc, která je známa, je, že se od sebe vzdálí Jižní i Severní Amerika.
Ještě, že se to vše děje tak pomalu, že nás ten pohyb pevnin nemusí znepokojovat.
Dnešní generaci skutečně nemusí znepokojovat - ale i tak bude muset čelit významným změnám. Jednou z nich je pobřežní eroze - ústup pobřeží probíhá na některých místech obrovskou rychlostí. Bylo zaznamenáno dokonce 100 metrů za rok, to bylo na Krymu, v Černém moři, ale takové tempo je naštěstí opravdu jen výjimkou. Ale když na pobřeží řádí hurikán, pak je ústup pobřeží několik desítek metrů za rok - takové případy jsou docela běžně známy z Jižní Ameriky. Jinak je to několik centimetrů za rok.
A jsou tu i procesy opačné - řeky nanesou do moře spoustu materiálu, jílu, písku, a pevnina se zvětšuje. Když si srovnáme historické mapy se současnými, zjistíme, že některé delty postupují obrovskou rychlostí do moře. Třeba delta italského Pádu postupuje do Jaderského moře rychlostí až 20 metrů. Nakonec ho vyplní a nebude to dlouho trvat. Eufrat a Tygris, slavné mezopotámské řeky, vyplní za chvíli celý Perský záliv - a to nebude trvat miliony let, to budou tisíce let. Spousta starých řeckých a římských přístavů zanikla, byly totiž v blízkosti řek, které tam přinášely spoustu materiálu a přístavy se tak postupně ocitly 2-3 km od moře. To se stalo třeba Efesu, jednomu z nejkrásnějších a kvetoucích přístavů ve východní části Středozemního moře.
