Střevlička východní
Ing. Jan Andreska představil další z invazních druhů v naší přírodě. Tentokrát byla řeč o živočišném druhu střevlička východní (Pseudorasbora parva). Nenechte se ale mýlit, se střevlíkem nemá nic společného - jedná se totiž o rybku!
Její jméno vznikalo postupně, protože je to opravdu ryba invazní a zpočátku neměla české vědecké jméno. Do Evropy se dostala v roce 1961, a to s Číny. Tehdy se jednalo o dovoz asijských ryb do rumunských rybníků a s plůdkem amura a s plůdkem tolstolobika se dostala střevlička do Dunaje a v rozsáhlém dunajském povodí se rozšířila až do Maďarska. A odtud se teprve o dvacet let později, v roce 1981, dostala do Čech, opět to bylo s transportem plůdku. Když se totiž převážejí malé rybičky, tak se těžko rozeznají jednotlivé druhy, navíc se těch rybiček vozí mnoho, tisíce až desetitisíce, a když se mezi plůdky dostane jedna nežádoucí ryba, nebo v případě střevličky je potřeba rybí pár, takové ryby se objeví, až když se rozmnoží v rybníce. Rybáři tuhle rybu neznali, takže byli překvapení, neuměli ji ani určit. Stalo se to u Jindřichova Hradce v rybníku Vidlák.
Ryba neměla české jméno, začal se používat latinský název Pseudorasbora, nebo i hovorově razbora, pak se zkoušelo jméno hrouzkovec (slovensky hrúzovec malý), až se ustálilo jméno střevlička východní. Rybička se šířila velice rychle. Je to malá rybka, měří nanejvýš 8 cm. Je velmi kostnatá, nepoužívá se jako chovná ryba ke konzumaci. Dokonce trochu v rybnících škodí, protože ujídá hospodářským rybám, zejména kaprům, potravu, takže kapři potom tolik nepřibírají. A škodí ještě jedním způsobem - oždibují kaprům sliz ze šupin a z břicha, což vede k tomu, že se na těchto onípaných místech dělají kaprům mykózy, takže opět hůře přibírají a nejsou vhodní pro prodej. Protože v rybnících střevlička škodí, byly snahy ji vyhubit, ale zjistilo se, že to prakticky nejde, protože vždycky někde nějaká přežije.
Určování střevličky není nijak jednoduché. Je to opravdu malá rybka, když není typicky vybarvená, můžete si ji splést s hrouzkem, střevlí nebo slunkou či s malým perlínem. Když jsem ji viděl poprvé, snažil jsem se o určení čtrnáct dní, až jsem ji přinesl specialistovi, ichtyologovi - ten se jen smál a hned věděl, že mám v akváriu střevličky. Když je tahle rybka dobře vybarvená, je modravá, stříbřitá, a má na bocích tmavý proužek. Pokud proužek chybí, je určování problematické.
Ovšem je na ní také něco dobrého - slouží jako potrava velkým rybím dravcům, loví ji candáti a štiky. Dokonce si myslím, že existence téhle ryby v rybnících trochu napomáhá přítomnosti vyder, protože vydry, a to vím z toho, že jsme vydry doma před lety chovali, si přednostně vybírají malé ryby. Vydry mají nerady velkou kořist, loví rybičky do 10 cm, a drží se zvláště tam, kde je takové potravy dostatek. Lze tedy předpokládat, že pokud něco přispěje k záchraně vyder v českých zemích, možná to bude právě přítomnost této invazní rybky.
