Stolpersteine aneb Kameny zmizelých
31 zlatých dlažebních kostek ozdobilo tento týden chodníky v Olomouci. Jsou to Stolpersteine, Kameny zmizelých, které připomínají oběti holocaustu. Za Židy, kteří byli během 2. světové války zavražděni v koncentračních táborech, je před domy, ve kterých dříve žili, položili jejich příbuzní. V Olomouci se kameny pokládaly poprvé.
Třicet jedna kamenů, třicet jedna tragických lidských osudů. Na své příbuzné přijeli zavzpomínat lidé zdaleka, z Velké Británie, Německa, Izraele, nebo Nového Zélandu. Samozřejmě i z různých koutů České republiky a z Olomouce.
Miloš Dobrý: „Já se jmenuji Miloš Dobrý. Je mi 88 let. Poněvadž jsem se oženil s olomouckou děvčicou a žiju tady od roku 1949. Její tatínek Arnošt Beckmann a její babička a dědeček Weissmanovi, ty jsem osobně znal jak v Terezíně tak v Osvětimi. Tak jsem tady, abych tam alespoň byl za rodinu.“
Petr Papoušek: „Je to vlastně kámen 10x 10 centimetrů, který je vytvořen z betonu a nahoře je mosazný plíšek, kde je popis týkající se té osoby. Tu ideu vymyslel Gunter Demnig, který vlastně je z Německa. V dnešní době už bylo položeno více než 25 tisíc kamenů v celé Evropě,“ říká předseda olomoucké židovské obce Petr Papoušek. Podle něj je pokládání kamenů pro olomouckou židovskou obec významnou událostí.
Petr Papoušek: „Je to určitě důležitá připomínka lidí, kteří žili v našem městě, podíleli se na kulturním společenském životě a vlastně v dnešní době už tu nejsou a nejsou i jejich potomci. Dá se říct, že část té kultury města zmizela a toto je alespoň možnost, jak těm lidem tu minulost připomenout a ti lidé, kteří půjdou kolem těch kamenů, tak se možná zastaví, skloní se a přečtou si, kdo tam dřív bydlel.“
Vy to máte moc dobře zdokumentováno. Ke každému tomu kamenu máte fotografie těch lidí, také fotografie místa, kde ti lidé žili. Bylo to složité sehnat veškerý tento materiál?
Petr Papoušek: „Ty fotografie jsou samozřejmě na těch rodinách, takže pokud ta rodina nemá ty fotografie nebo nic se nezachovalo z té paměti, tak je to těžké, ale ty domy jako vyhledáváme podle dokumentů v archivech, takže k tomu vytváříme speciální databázi. Některá ta rodina to má zdokumentováno perfektně, že vlastně není třeba žádného výzkumu a někdo jenom přijde, že chce položit kámen a teprve to začíná od začátku a musí se to všechno zjistit.“
Kameny byly umístěny před 17 olomouckých domů. 74letá Daniela Perleová se narodila v Olomouci. Tento týden sem přijela až z Izraele.
Daniela Perleová: „Já se jmenuju Daniela Perle rozená Lamová a přijela jsem z Haify Izrael.“
Vy jste tady také zaplatili kameny. O jaké příbuzné se jedná?
Daniela Perleová: „Jedná se za moji babičkou Adolfína Lamová a moje teta Eva Rongová rozená Lamová.“
Proč jste se rozhodla pro ty kameny? Myslíte si, že to je důležité nezapomínat na ty lidi, kteří tak tragicky zemřeli?
Daniela Perleová: „Já myslím že to je velmi důležité, protože z mojí rodiny jsme zůstali akorát jenom moji rodiče a já a můj bratranec. Celá rodina velmi velká, velký rodiny, nejen jedna velká rodina, zahynuly a vůbec nemají žádný památník osobní. Vidím to jako památník za ty, co alespoň jsem mohla jednou něco udělat pro babičku a pro tetu.“
Olomoucká židovská obec čítala před válkou 2500 členů, po válce jich zbylo jen 200.
