Slavný herec Omar Sharif popřel, že by se zabýval kabalou
Omar Sharif hraje ve filmech už téměř šedesát let, a po celou tu dobu přitahuje jeho barvitá osobnost pozornost médií. Poslední vlna zájmu o tohoto egyptského umělce se však netýkala herectví, ale zvěstí o jeho údajné konverzi k judaismu.
Egyptskému herci Omaru Sharifovi bude letos už osmdesát, ale stále je o něm slyšet. Dokázal vystudovat matematiku a fyziku, stal se skvělým hráčem bridže, a také se rád vyjadřoval k politice. Vloni například vyzval prezidenta Mubáraka k odstoupení.
V posledních týdnech se o Sharifovi opět psalo, a to zejména v arabských médiích. Omar Sharif prý přestoupil na judaismus, což u řady čtenářů vyvolalo negativní ohlas. Celou věc nakonec musela před mikrofony popřít jeho mluvčí, podle které Omar Sharif nikdy nezmění dvě věci, a to svou víru a svou národnost.
Za fámou šířící se blízkovýchodními médii stojí pravděpodobně článek ve francouzské mutaci časopisu Elle, v němž je Omar Sharif zmíněn mezi lidmi, kteří se zabývají kabalou, tedy židovskou mystikou. Kabala se totiž mezi celebritami stala módou, a v nedávné době se o ní zajímala například zpěvačka Madonna nebo herec Jim Carrey. Jak ovšem uvedla Sharifova mluvčí, její zaměstnavatel se o kabalu nezajímá a zajímat nehodlá, a hodlá zůstat tím, čím je. S identitami to však na Blízkém východě nebývá tak jednoduché, a týká se to i samotného Sharifa.
Muž dnes známý jako Omar Sharif se narodil v roce 1932 jako Michel Dimitri Shalhub, a to do rodiny, která přišla do Egypta z Libanonu. Sharifovi rodiče byli křesťané příslušející k Melchitské řeckokatolické církvi, malému společenství byzantského ritu, které je ve společenství s Římskokatolickou církví. Podle některých zdrojů byla Sharifova matka původně židovka. Sám Sharif pak jako třiadvacetiletý přestoupil na islám, aby si mohl vzít za manželku svou egyptskou kolegyni. Tehdy také přijal nové jméno.
Rodina Shalhubú byla relativně zámožná a k jejím blízkým přátelům patřil i král Farúk, než byl v roce 1952 svržen - tím režimem, který skončil vloni sesazením prezidenta Mubáraka. Šaríf začal dostávat počátkem 60. let nabídky z amerických filmových studií, ale tehdejší násirovský režim mu dělal potíže s vycestováním. Sharif se proto na mnoho desítek let přesunul na západ, což mu někteří krajané zazlívali. Národnost ani náboženství zřejmě nikdy nebral příliš vážně a příležitostně kritizoval bigotnost projevů duchovních všech věr.
Ostatně, velkou část amerických filmů, v nichž Sharif hrál, režírovali, napsali nebo produkovali Židé, případně Židy hrál. On sám s tím zřejmě neměl žádný problém. Byl mimo jiné partnerem americké herečky Barbry Streisandové, což mu doma v Egyptě vyneslo tvrdou kritiku, protože Streisandová vyjadřovala podporu státu Izrael. O konverzi na židovství však Šariv nikdy nemluvil.
O rozruch se nedávno postaral také Sharifův vnuk, který má židovskou matku a navíc se veřejně označil za gaye. Jak židovství tak i přiznaná homosexualita jsou v současném Egyptě vnímány jako problém.
Z českého hlediska je zajímavé, že v 60. letech hrál Sharif ve filmu Růžový panter znovu zasahuje po boku Herberta Loma, rodáka z Čech. Ve filmu Mayerling zas ztvárnil habsburského korunního prince Rudolfa, tedy mimo jiné následníka českého trůnu.
