Silvestrovská ochutnávka nápojů
Na dnešek jsme připravili poslední letošní Odhalení. A při té příležitosti jsme se na chvilku zamysleli, jaký ten rok 2006 vlastně byl. Pro nás určitě hodně úspěšný. Projekt Odhalení se stal široce známým u nás i za hranicemi, získal jedinečné ocenění Panda Award na festivalu v Bristolu. Vydali jsme dvouDVD Odhalení, knihu pohádek Moja a páv a před vydáním je kniha o celém projektu, která jistě udělá velkou radost všem milovníkům gorilí rodinky. Také v pražské zoo byl u goril velice úspěšný rok. Moja prospívá a přežila kritické chvíle, kdy se málem utopila v bazénu venkovního výběhu. Do skupiny se podařilo začlenit novou samici Kambu, a co víc, ta dokonce v létě zabřezla a my se nemůžeme dočkat jejího prvního miminka. Další mládě čeká i Kijivu, takže příští rok by v pavilonu mohla běhat tři gorilí děťátka.
Takový rok se musí jaksepatří oslavit. Šampaňským, nebo alespoň dětskými "bublinkami"? Gorily nemůžou ani jedno, ani druhé. A tak zbývá dobrý džus. Aby nebyla oslava fádní, připravili jsme jednoduchý pokus, který by nám měl pomoci určit, zda se gorily řídí při výběru potravy více čichem než zrakem. Zda bude hrát roli druh džusu, jeho vůně, a nebo třeba barva. Do několika plastových lahviček jsme nalily čtyři různě barevné džusy a jednu čistou vodu. Lahve jsme postavili do pavilonu a vpustili gorily.
Bylo nám jasné, že všechno uchvátí Richard, a tak se stal pokusným králíkem zase on. A Richard skutečně nezaváhal. Pomalu přecházel od jedné lahve k druhé. Vždy se k ní naklonil, čichl si, pak ji uchopil do rtů, zdvihl a labužnicky vypil. Prázdné lahvičky se přitom snažil sbírat. Jako čtvrtá v řadě byl čisté voda. I k té Richard čichl, nevěřícně si ji prohlížel, pak zvedl a hned zase odložil. Voda mu skutečně nejela. A proč taky, když jí má k dispozici nekonečné množství. Nakonec si lahvičky odnesl mezi kmeny a pokoušel se z nich vylízat poslední kapky.
Magazín: 60. týden (28.12.2006) - Silvestrovská ochutnávka
Láhev s vodou odložil a překvapivě ji získal Moja. Chuděra si jí vynesla do výšky a tam se jí hned vylila. Prázdné lahve postupně posbíraly samice, stále dokola se z nich snažily dostat alespoň kapku dobrého nápoje. Ale nic tam nebylo. Lahve je ale zabavily na celý den.
Doc. Daniel Frynta nám potvrdil, že gorily si zcela jasně vybírají nápoje, ale zřejmě i potravu přednostně podle pachu. Dávají mu přednost před barvou, protože ta v přírodě slouží jako signálů na delší vzdálenost.
Jasně také upřednostňují sladký nápoj před obyčejnou vodou. Je to logické, protože každé zvíře, které žere alespoň někdy něco sladkého, tuto chuť preferuje. Je to dokonce jakýsi důkaz zdraví zvířete, protože jedince, který je dlouhodobě stresovaný začne mít depresi a jedním z prvních příznaků deprese je ztráta chuti k životu a tudíž i ke sladkému. Naše gorily jsou tedy evidentně v pořádku.
Jak gorily v pavilonu běžně pijí?
Jsou dvě možnosti, řekl nám Marek Ždánský. Jednak jsou zde automatická pítka. Když se nad ně gorila skloní, fotobuňku spustí vzhůru proud vody podobně jako je to u lidských pítek. Druhou možností je pití z lahví v ložnicích, kterém jim dávají ošetřovatelé. Jde vesměs o zředěný džus a tento způsob napájení umožňuje podat určené gorile například rozpuštěné léky nebo vitamíny.
