Ruští kosmonauti a pravoslavná víra

Zdá se to opravdu neuvěřitelné, protože právě počátek šedesátých let byl poznamenán poslední velkou sovětskou proticírkevní kampaní Nikity Chruščova. Všechno má na svědomí docent Vojenské letecké akademie Jurije Gagarina plukovník Valentin Petrov. Ten měl k muži, po němž je dnes akademie pojmenována, velmi blízko a k pravoslavné víře, již sám vždy vyznával, vedl nejen Jurije Alexejeviče, ale i četné jeho následovníky.

Plukovník Petrov připomíná, že Gagarin byl jako téměř všichni Rusové člověk pokřtěný a pokud on sám ví, také věřící. Dodnes vzpomíná, jak spolu v roce 1964 navštívili slavný Trojicko-Sergijevský klášter nedaleko Moskvy. Šli tam samozřejmě v civilu, ale kdo by tenkrát nepoznal Gagarina. Někteří věřící nečekali ani na konec bohoslužby, sbíhali se kolem člověka, který byl v očích státního vedení komunistickou ikonou, a žádali ho o autogram…

Samotného Valentina Petrova tato cesta málem stála kariéru vysokoškolského učitele, protože jeho nadřízení ho obvinili, že „tahá Gagarina do náboženství“. Nakonec to skončilo stranickou důtkou za „snahu uvést Jurije Gagarina do pravoslaví“, ale ve škole směl zůstat. Dnes je plukovník Petrov na tuto důtku velmi hrdý. Ostatně kdykoli se v sovětské epoše vždy znovu zrodil nápad Valentina Petrova z akademie vyhodit, jeho kosmonauti se ho zastali.

Nedlouho nato Gagarin na zasedání pléna ÚV k otázkám výchovy mládeže otevřeně navrhl, že jako památník vojenské udatnosti ruského národa i jako významná pravoslavná architektonická a kulturní památka by měl v Moskvě být obnoven chrám Krista Spasitele. Ten vznikl na počest vítězství nad Napoleonem uprostřed 19. století, ale Stalin ho jako symbol víry nechal zbořit. Gagarinova argumentace byla jednoduchá: Nemůžeme být vlastenci, když neznáme své historické kořeny. První kosmonaut světa dokonce i na této půdě sklidil nadšený potlesk. Předsednictvo ÚV bylo zděšeno, ale národního hrdinu nechalo na pokoji.

Plukovník Petrov vysvětluje také proslulou údajně Gagarinovu větu „ve vesmíru jsem byl, ale Boha jsem tam neviděl“. Nebyla to ovšem věta Gagarinova, ale Chruščovova, který se kosmonautovou autoritou jen kulišácky oháněl.

Věřící docent Vojenské letecké akademie Petrov, který do slavných ruských klášterů vozil všechny kosmické posádky, které připravoval, říká: „Letec neustále riskuje život, a tak k víře v Boha zpravidla přirozeně dospěje sám. Já považuji za svou povinnost vychovávat své žáky v duchu pravoslaví. Ale nikoho z nich do toho silou netahám. Stejně jako k lásce, také k víře se nikdo donutit nedá.“