Rudolf Wels byl předním tvůrcem meziválečné architektury

30. duben 2017

K rozkvětu české meziválečné architektury významně přispěli tvůrci s židovskými kořeny. Jedním z nejvýznamnějších byl Rudolf Wels. 28. dubna uplynulo 135 let od jeho narození.

Rudolf Wels svým životem v mnohém charakterizuje židovský osud konce 19. a první poloviny 20. století. Narodil se v Oseku v nábožensky tradiční rodině. Jeho otec pocházel z chudých poměrů a malý krámek v rodné obci považoval za naplnění svých tužeb. Sám autor pozoruhodného rodinného pamětního spisu však podporoval synovo vzdělání a Rudolf ho nezklamal.

Po obecné škole v Rokycanech a maturitě na stavební průmyslovce v Plzni se musel, jak bylo zvykem, sám živit. V Praze ho zaměstnal stavitel Richter, u něhož v 25 letech složil i stavitelskou zkoušku, a poté se pokusil o nemožné: přijetí na vídeňskou Akademii výtvarných umění, na níž se ročně dostalo jen pár šťastlivců z celého Rakousko-Uherska. Rudolf Wels byl mezi nimi a co víc, během studia obdržel ocenění jako zvlášť úspěšný student.

Architekt Rudolf Wels na fotografii cca z roku 1934

Jeho učitelem byl věhlasný architekt Friedrich Ohmann a Wels navštěvoval i kurzy další ikony meziválečné architektury Adolfa Loose, který výrazně ovlivnil jeho budoucí díla. Wels je realizoval nejprve ve Vídni, ve 20. letech pak hlavně v Karlových Varech a v Sokolově.

V lázeňském městě je s Welsovým jménem spjata především budova někdejší nemocenské pojišťovny či lázeňský dům Bellevue, ale přestavěl či postavil zde i objekty sklářské firmy Moser. Pro ni Wels rovněž navrhl nápojové soupravy a vázy, s nimiž roku 1925 slavil úspěch na mezinárodní výstavě v Paříži.

Hotel Bellevue v Karlových Varech projektoval architekt Rudolf Wels

V Sokolově je Welsovým nejznámějším dílem Hornický dům. Ve 30. letech, již jako uznávaný tvůrce, Rudolf Wels přesídlil do Prahy. Vytvořil zde pět luxusních domů s pro Welse typicky dokonalými detaily a svůj zájem obrátil k filmu. Málokdo asi ví, že jako architekt spolupracoval mimo jiné na Voskovcově a Werichově snímku „Hej rup!“.

Svůj vzestup od syna nemajetného obchodníka k úspěchu mezinárodně uznávané osobnosti si Rudolf Wels zasloužil pouze svým talentem a pílí: tvořivostí, snahou objevovat nové možnosti. Cítil se být plně občanem Československa, spolu s rodinou se již roku 1912 zřekl svého původního židovského příjmení Wedeles.

Volavka 3360, ručně broušená mísa s pískovanými a zlacenými motivy. Design: Rudof Wels, 1922

Ani nové jméno, ani dílo, jímž obohatil život své země, ho ovšem neochránily, když Evropu po letech zdánlivého klidu opět zachvátila protižidovská nenávist. Rudolf Wels se za okupace marně pokoušel získat americké vízum a roku 1942 byl s manželkou a synem deportován do Terezína. Spolu s nimi pak v noci z 8. na 9. března 1944 zahynul v plynové komoře Osvětimi.

autor: Leo Pavlát
Spustit audio