Romantický dům a zahrada plná smíchu. To je Messanyho vila
Jedna z výjimečných vil pardubické Bulharské ulice je historicky spojena se životem lékaře Františka Messanyho. Už od dob druhé světové války ale slouží jako školka.
Působivou vilu začal na samém počátku 20. století stavět pardubický architekt Boža Dvořák, a to v roli investora. Dům hned po jeho dokončení prodal. Nejznámějším majitelem vily se stal pardubický chirurg a filantrop MUDr. František Messany (1870-1936).
Vila s číslem popisným 119 upoutá pozornost hlavně díky stavebnímu materiálu i podobou architektury. Jednopatrový dům má výrazný plášť z neomítaných kamenných kvádrů, které Dvořák zkombinoval s neomítnutými cihlami. Výrazným architektonickým prvkem stavby je hranolová věž, okna různých rozměrů nebo arkýř se zajímavou vnitřní klenbou.
Jako sídlo lordů
Messanyho vila vznikala v letech 1900 až 1901. Boža Dvořák byl architektem tzv. eklekticismu, směru konce 19. století, který přetrvával až do první světové války. Architekti eklekticismu vybírali z dřívějších historických stylů v architektuře efektní prvky a snažili se je kombinovat do působivé koláže.
Už poměrně brzy po dokončení se vila upravovala, v letech 1904 až 1905 došlo ke změně vnitřní dispozice a dalšími úpravy následovaly v roce 1920. Tehdy byl k domu přistavěný balkon směrem do zahrady.
Některé místnosti vily měly původně malované dřevěné kazetové stropy. Zajímavá je štuková imitace gotické žebrové klenby na stropě válcového arkýře. Výtvarnou kvalitu domu ale znehodnotila účelová přestavba na dětské jesle v padesátých letech 20. století.
Vila má velkou zahradu, její plocha ale bývala kdysi ještě daleko větší. Zahradní úpravu pro primáře Messanyho navrhl v srpnu roku 1919 zahradní architekt Josef Vaněk, který do ní vkomponoval ovocný sad, pergolu s pavilonem a travnatou část s růžovými keři. V zadní části zahrady byly rybníčky, japonské rostliny a cestičky, vyložené kamennými dlaždicemi.
Vážený lékař a filantrop
František Messany byl chirurg, od roku 1903 monoprimář pardubické nemocnice. V době balkánské války se v roce 1912 účastnil zdravotní mise v Srbsku, kde byl ředitelem nemocnice ve městě Valjevo. O rok později lékařským zákrokem zachránil život básníku Josefu Svatoplukovi Macharovi, který Fr. Messanymu věnoval jednu ze svých básní v souboru Krůpěje.
Vážený pardubický lékař vilu obýval se svou ženou Matyldou. Dlouho nebyli sezdáni, žili si podle svého, což někdy negativně vnímalo jejich okolí. Ve svých 57 letech přešel František Messany do důchodu, ale dál pokračoval v soukromé praxi. Jeho fyzický i psychický stav se postupně zhoršoval, trápily ho deprese.
Messany zemřel v roce 1936 v Praze, jeho urna byla z ale z pardubického kolumbária stažena kvůli neproplácení místa. Proto v roce 2017 lékaře Messanyho připomněl projekt Společnosti Jana Kašpara „Zmizelí Pardubáci“ na pamětní desce na ohradní zdi staré části Městských hřbitovů.
Matylda Messanyová odkázala veškerý majetek své sestře Idě Willingerové, která zahynula v roce 1943 ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Dům zabraly německé úřady. Od srpna 1940 byly přízemní místnosti vily pronajaty německé společnosti, která tu provozovala dětskou opatrovnu a v září 1945 do Messanyho vily přesídlily městské jesle.
Koníček ve vile
V Messanyho vile sídlí mateřská škola Koníček, která doktoru Messanymu umístila v roce 2018 na budovu pamětní desku. Historii domu také připomíná na nástěnce ve škole nebo na svých webových stránkách. Mateřská škola Koníček má tři třídy, Zvířátkovou, Pohádkovou a Písmenkovou.
Školka využívá architektonických zvláštností staré budovy, jako např. výtvarné pojednání věžičky sousedící se šatnou druhé třídy. Školka má tělocvičnu, keramickou dílnu i loutkovou scénu. V podkrovní části budovy se nachází galerie dětských výtvarných prací „Zelená brána“.
Související
-
Stavěla se přes 10 let a dala název ulici. Kamenná vila je výjimečná
K nejzajímavějším privátním stavbám Pardubic patří Kamenná vila s velmi zajímavou reliéfní a sochařskou výzdobou. Dům měl mimo jiné sloužit i jako soukromá galerie.
-
Ulrychovu vilu vlastní rodina po celé století
Není prý ekonomická, zato krásná. Potomci obchodníka Václava Ulrycha nikdy svůj dům na pardubickém Bílém předměstí neprodali. A rozhodně to nemají ani v plánu.
-
Čížkova vila si zachovala svoji původní podobu. Na rozdíl od okolí
Seriál o nejznámějších vilách Pardubického kraje zahajujeme na pardubických Olšinkách. Právě tady si ve 20. letech minulého století nechal postavit dům Antonín Čížek.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
