Rok s židovskou kulturou - 100 let Židovského muzea v Praze

19. leden 2006

V roce 2006 uplyne rovných sto let od vzniku Židovského muzea v Praze. Při příležitosti tohoto význačného výročí se Židovské muzeum obrátilo na další kulturní instituce v České republice, umělce, židovské obce i veřejné činitele, aby s jejich podporou i za přispění několika velvyslanectví a zahraničních kulturních středisek připravilo celoroční projekt s celostátní působností nazvaný "Rok s židovskou kulturou - 100 let Židovského muzea v Praze".

Jeho základ budou tvořit akce samotného Židovského muzea. To je setrvale nejen nejnavštěvovanějším muzeem v České republice, ale do značné míry i symbolem, který zosobňuje moderní dějiny Židů v Čechách a na Moravě od jejich emancipace až do současnosti. Na projekty muzea naváží buď samostatné, nebo ve spolupráci se Židovským muzeem připravené akce divadel, muzeí, galerií či zahraničních zastupitelství. Budou probíhat výstavy, koncerty, filmové a divadelní přehlídky, přednášky, diskuse, společenské akce, pozornost bude věnována i literatuře. Jednotlivé projekty představí tvorbu našich i zahraničních umělců, jejímž společným jmenovatelem bude židovské umění a kultura. Každý měsíc od ledna do prosince 2006 se tak na několika místech České republiky uskuteční kulturní program na židovské téma, který připomene významné výročí Židovského muzea, a současně upozorní na přínos židovské kultury a jejích hodnot v českém i mezinárodním kontextu. Celkově se na roku židovské kultury v České republice bude podílet kolem stovky institucí, prozatím je připraveno řádově na 70 akcí.

Oslavy sta let existence Židovského muzea v Praze koncipované jako Rok s židovskou kulturou ve svém celku umožní uvědomit si specifičnost židovského kulturního dědictví, ale též jeho tradiční propojení s českou kulturou a českým prostředím. Výročí muzea nabízí jedinečnou příležitost k přiblížení židovské kultury české veřejnosti. Židovské muzeum v Praze věří, že zamýšlená přehlídka se stane význačnou událostí, která v roce 2006 významně obohatí kulturní život v České republice.

Svitek Tóry

Záštitu nad oslavami převzali ministr kultury Vítězslav Jandák, předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek, předseda Senátu Přemysl Sobotka, primátor hl. města Prahy Pavel Bém a Václav Havel. K mediálním partnerům akce patří také Český rozhlas.

Přehlídka Rok s židovskou kulturou nebude probíhat pouze v Praze, ale i v dalších městech a to nejen v těch velkých. Ve spolupráci s českými centry bude řada akcí probíhat i v zahraničí - např. v 1. čtvrtletí v Sofii a ve Stockholmu.

K nejvýznamnějším akcím, které pořádá samotné Židovské muzeum v Praze, patří podle jeho ředitele PhDr. Leo Pavláta následující:

00353630.jpeg

"Budou to zejména tematické výstavy v galerii Roberta Guttmanna, dále velká výstava vzniklá ve spolupráci s Muzeem hl. m. Prahy věnovaná pražskému ghettu. Kromě toho budeme mít řadu diskusních pořadů ve Vzdělávacím a kulturním centru. Při příležitosti 100. výročí chceme otevřít pobočku Vzdělávacího a kulturního centra v Brně a vytvořit z něj židovské centrum, kde by bylo možné se pravidelně seznamovat s židovskou kulturou, kde budou kulturní pořady a také vzdělávací programy pro školy." Z akcí dalších partnerů považuje Leo Pavlát za velmi důležitý festival klezmer hudby, který proběhne v rámci festivalu Respect, diskuse v rámci projektu Kultura bez hranic, který podporuje Evropská unie, a také koncert, při kterém 20. července ve Státní opeře vystoupí smíšené sbory dětí ze tří zemí (ČR, Británie, Německo). Tento koncert proběhne v rámci projektu Slyš náš hlas.

Židovské muzeum v Praze od října roku 1994 není příspěvkovou organizací ale zájmovým sdružením právnických osob. V jeho správní radě je zastoupena Federace židovských obcí, Ministerstvo kultury a Židovská obec v Praze. Ředitel odboru muzeí a galerií Ministerstva kultury Ing. Pavel Jirásek uvedl:

"Sto let ŽMP je významné výročí, protože se jedná o nejnavštěvovanější muzeum v České republice. Od roku 1994 muzeum funguje nezávisle na státním rozpočtu, to znamená, že ze svých výnosů dokáže pokrýt veškerou muzejní činnost, což je v českých zemích výjimka. Snad jen pro zajímavost, tři nejnavštěvovanější muzea vedle ŽMP jsou Národní muzeum a Valašské muzeum v přírodě v Rožnově. Ale v tom pomyslném žebříčku většinou Židovské muzeum počtem návštěvníků vítězí."

Ing. Pavel Jirásek - ředitel odboru muzeí a galerií MK ČR

Práci muzea také velmi ocenil tajemník Federace židovských obcí JUDr. Tomáš Kraus, který podotknul, že "v současné době jsou ze zdrojů ŽMP financovány aktivity židovských obcí v celé republice." Těch je v současné době deset.

Ke stému výročí Židovského muzea v Praze se vyjádřil také Walid Abu-Haya - zástupce velvyslance státu Izrael:

Walid Abu-Haya - zástupce velvyslance státu Izrael (uprostřed)

"Přínos židovského dědictví pro českou kulturu je nezměrný, oba světy se odjakživa vzájemně ovlivňovaly. Pro Velvyslanectví Izraele je ctí zapojit se do oslav. V letošním roce jsme z toho důvodu rozšířili své kulturní aktivity ve všech oblastech umění, například v hudbě, divadle, či výtvarném umění. Vedle našeho standardního programu chystáme na rok 2006 několik velkých projektů. Začínáme vyjednávat o možnostech představení slavného divadla Gesher a také bychom rádi na festival Tanec Praha přivezli nějakou taneční skupinu. Rovněž bychom chtěli uskutečnit projekt Lidé celého světa píší Bibli a během veletrhu Svět knihy budeme prezentovat výstavu Děti celého světa ilustrují Bibli. Seznam akcí dosud není uzavřen, budeme o něm průběžně informovat po celý rok."

Jak už bylo řečeno, řada oslav bude také mimo Prahu. Velmi koncentrované budou v Brně. Bližší podrobnosti k tomu uvedl ředitel Národního divadla v Brně Mgr. Zdeněk Prokeš:

"Národní divadlo v Brně a jeho tři soubory ve spolupráci s Židovskou obcí Brno a za přispění Moravského zemského muzea, Muzea města Brna a Centra experimentálního divadla připravuje týden židovské kultury v Brně v listopadu tohoto roku. Program, který připravuje Národní divadlo v Brně, se soustřeďuje na terezínské autory. Nejprve to bude společný večer Janáčkovy opery, která připravuje ve spolupráci s Janáčkovou akademií múzických umění a dětským sborem Cantilena dětskou operu Hanse Krásy a Adolfa Hofmeistera Brundibár spolu s triem Gideona Kleina, které bude ztvárněno tanečně a zároveň tam ještě dětský sbor Brno uvede tři hebrejské chlapecké sbory Viktora Ullmana. To bude večer, který připravujeme v divadle Reduta. Dále baletní soubor uvede už na jaře, ale s reprízami v tom týdnu, komponovaný večer, jehož součástí bude také Stravinského Svěcení jara a tato inscenace choreografa Libora Vaculíka bude zpracovávat téma holocaust. Mahenova činohra v rámci tohoto týdne uvede na Malé scéně Mahenova divadla scénická čtení z děl terezínských autorů včetně rekonstrukce kabaretu Český kabaret z roku 1943 Dr. Felixe Porgese.

Mgr. Zdeněk Prokeš - ředitel Národního divadla v Brně

Tyto divadelní akce Národního divadla v Brně budou doplněny také několika výstavami v prostorách našich divadelních budov, např. fotografickou výstavou Židovské památky na jižní Moravě a výstavou Útěk do Palestiny pořádanou ve spolupráci s vídeňským Židovským muzeem. Spolu s Národním divadlem v Brně se výstavního programu zúčastní i Moravské zemské muzeum s výstavou, která se jmenuje Fritz Grünbaum - Grüss mich Gott!, která bude probíhat ve spolupráci s divadelním muzeem ve Vídni. Tato výstava bude mít vernisáž už v březnu, ale protáhne se až do toho plánovaného týdne. Muzeum města Brna představí výstavu Kristallnacht, tvář, jméno, která představí portréty argentinského umělce inspirované zavražděním 91 Židů v roce 1938. To je výstava, kterou připravuje muzeum ve spolupráci s argentinským velvyslanectvím. Divadelní akce budou dále probíhat v Centru experimentálního divadla a to na dvou scénách - v Divadle Husa na Provázku a v HaDivadle. Tato divadla připravují program věnovaný současnému židovskému umění."

Fritz Grünbaum

Na akcích spojených s Rokem židovské kultury se budou podílet i světoznámí umělci. Z těch českých můžeme jmenovat například cembalistku prof. Zuzanu Růžičkovou, která uvedla:

Prof. Zuzana Růžičková - cembalistka

"Jako hudebník oceňuji nejvíce, jakou péči věnuje muzeum dílům terezínských skladatelů, z nichž některé jsem samozřejmě znala i osobně. Ale i to, že muzeum dává a jistě i bude dávat do budoucna příležitost také současným českým skladatelům, kteří píší velice často díla s židovskou tematikou. Osobně bych se chtěla vrátit k jedné zkušenosti, která mě velice zaujala a i dojala - a to, že Židovské muzeum je centrem nikoliv pouze pro židovskou komunitu, ale i pro celou řadu vzpomínkových aktivit v řadě českých měst. Já jsem se například dostala do kontaktu se studenty z Plzně, kteří organizují akci Po stopách plzeňských Židů, zejména těch, kteří se vrátili. A mě ti mladí lidé z plzeňského gymnázia nesmírně zaujali a dojali a myslím, že to je také velice záslužná věc, že muzeum je pro tyto lidi centrem, kde se mohou poradit, kde dostanou materiály."

K dalším spřízněným umělcům patří spisovatel Ivan Klíma, který na úvodní tiskové konferenci k Roku židovské kultury uvedl dvě poznámky na téma, proč se zajímat o česko-židovskou literaturu, nebo vůbec: co může židovská literatura dát současným čtenářům a divákům:

Ivan Klíma - spisovatel

"Myslím si, že zvláště v dnešní době, která je velice extenzivní, kdy upadá zájem o literaturu, je ta židovská literatura a tradice velice důležitá, protože se vždy říkalo o židovském národě, že je národem knihy. A k té knize přistupoval velice intenzivně a tradice vzdělanosti a čtení je v židovském národě velice silná, stejně jako donedávna byla v českém národě. To je cosi společného, že kniha měla pro dějiny jak českého národa tak Židů veliký význam. A je mi líto, že ten význam, jak se zdá, je stále extenzivnější. Druhá poznámka se týká přímo česko-židovské literatury v minulosti, především v době První republiky. Za První republiky došlo k vyhraněnému dělení na levicové a pravicové autory a je zajímavé, že představitelé židovské kultury, budu jmenovat třeba Poláčka, Langera, Weinera, Hostovského, nebyli představiteli ani levice, ani pravice, ale byli představiteli demokratické literatury. Byli to blízcí přátelé Karla Čapka, přispívali většinou do Lidových novin, a tato tradice, myslím, by měla být připomínána; je živá a je inspirující i v dnešní době. Demokratická tradice je tím nejcennějším, na co můžeme navazovat."

Spustit audio