Richard Seemann: Papež v Německu bez překvapení

Kromě nadšeného přivítání demonstrovali i jeho odpůrci, kteří požadovali nápravu katolické církve. Byla sledována s velkou pozorností i v zahraničí už proto, že šlo o první oficiální návštěvu od jeho zvolení v roce 2005. Její komplikovanost naznačilo jeho přistání v Berlíně, kdy byl uvítán spolkovou kancléřskou luteránkou Angelou Merkelovou, vládnoucím starostou Berlína homosexuálem Klausem Wowereitem a hlavou německého státu Christianem Wulffem.

V uvítací státní delegaci vynikala vzhledem k vysokému růstu doprovázející žena německého presidenta Bettina, nejmladší první dáma v dějinách země, která z hlediska církve je konkubínou, protože Wulff nebyl církevně rozveden a měl s ní dítě v době, kdy byl ještě ženatý s předcházející partnerkou. Odpovídá to i složení obyvatelstva, které je z třiceti procent katolické. Stejné procento je evangelické, zatímco čtyřicet procent představují nevěřící.

Ve spolkovém sněmu, kde po prvé v historii pronesl projev papež, chybělo na protest proti jeho vystoupení na sto poslanců zejména z řad postkomunistické strany Levice a Zelených. Ti se ve stejnou dobu účastnili několikatisícové berlínské demonstrace proti papežově návštěvě. Umožnilo to vedení Bundestagu, které vyhlásilo zasedání za neoficiální s tím, že poslanci si mohou na uvolněná místa pozvat hosty. Předseda poslanecké frakce strany Levice Gregor Gysi byl ale v uvítacím sboru Bundestagu a setrval v rozhovoru s Benediktem XVI.

V papežově projevu nebylo nic senzačního. Jak napsal vídeňský list „Die Presse“ neustoupil ani o milimetr ze svého konzervativního postoje a zklamal tak ty, kteří něco nového očekávali. Zdůraznil, že většina nemusí mít vždy pravdu a neodpověděl ani na žádost spolkového prezidenta Wulffa, aby církev byla velkorysejší v otázce rozvodů. Jeho vystoupení bylo uvítáno potleskem. Zřejmě vzhledem k tomu, že jeho kritici nebyli přítomni, neopakovala se situace, která se stala při projevech v Bundestagu americkým prezidentům Ronaldu Reaganovi a George Bushovi, kdy zazněly hlasité protesty.

Ty však zaznívaly na ulicích a byly namířeny proti konzervativní církevní politice, proti zneužívání dětí ze strany kléru, zákazu používání prezervativů a proti negativnímu postoji vůči homosexuálům. Papež se s některými oběťmi zneužívání sešel a slíbil nápravu. Bylo jistým překvapením, že jeho cesta směřovala do spolkových zemí s protestantskou tradicí, především do Duryňska, odkud šířil své učení Martin Luther a katolíků zde žije jen čtyři procenta. Poprvé v dějinách přitom hlava katolické církve zavítala do Baden-Virtemberska, kde byl uvítán jediným zeleným německým ministerským předsedou Winfriedem Kretschmannem. Benedikt XVI. přitom využil své návštěvy a sešel se s představiteli evangelické, pravoslavné i muslimské církve. Představitel evangelíků Nikolaus Schneider prohlásil, že šlo o významný signál, ale na druhé straně nebyly vyřešeny žádné důležité otázky.

Spojená evangelicko-luteránská církev Německa vyslovila politování, že papež ve svém vystoupení v Erfurtu nezaujal stanovisko k oslavám 500. let reformace Podle jejího hlavního biskupa Johanese Friedricha jde přitom o nepřehlédnutelné téma pro protestanty. Reformní katolické hnutí vyjádřilo zklamání nad neměnným postojem papeže. Podle „Stuttgarter Zeitung“ si změny přeje i většina katolíků. Chtějí zeslabit celibát, umožnit kněžský úřad ženám a štědrovečerní večeři slavit společně s evangelíky. Takové reformy by překonaly příkop mezi katolickým učením a životní praxí a posílily by postavení církve. Pod Benediktem se však těžko něco změní, konstatuje baden-virtemberský list.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.