Relikvie svatého Václava
Svatý Václav a svatá Ludmila jsou naši nejvýznamnější světci. Jejich ostatky, konkrétně lebky, můžete vidět právě u příležitosti svátku nejznámějšího českého světce. Jakou v minulosti hrály relikvie svatých roli?
Tři roky poté, co Boleslav I. svého bratra Václava zabil, nechal převézt jeho ostatky ze Staré Boleslavi na Pražský hrad. Lebka sv. Václava i jeho tělo jsou sice za normálních okolností uloženy v chrámu sv. Víta, ale obě relikvie jsou oddělené, jak říká manažer pražské Svatovítské katedrály Václav Soukup.
"I když jeho hrob je ve Svatováclavské kapli, tak jeho lebka je uložena v klenotnici."
Také sv. Ludmila byla stejně jako její vnuk zavražděna. Ludmila je naším nejstarším světcem, i když úcta k ní se v minulosti poměrně těžko prosazovala. Oficiálně začala být považována za svatou až od poloviny 12. století.
"Lebka svaté Ludmily, babičky svatého Václava, bude teď při svátku vyndána."
Jak ve středověku přibývalo kostelů, rostl i zájem o ostatky svatých. Významným artiklem se stávaly také předměty, které se dostaly do blízkého kontaktu se svatým nebo jeho tělem - dotykem měly získat zázračnou moc. A právě relikvie jsou dodnes tím nejcennějším, co kostely a chrámy ukrývají - jak připomíná šéf oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu Martin Herda.
"To je to nejcennější, co je tady uloženo. To, že relikvie mají schránky z cenných kovů, které jsou obložené drahokamy, to je jen z jediného důvodu - nic vzácnějšího lidé neměli. Proto se používaly tyto drahé prvky."
Svatí hráli významnou roli ve všech vznikajících státech raně středověké Evropy. Relikvie podle ředitele Metropolitní kapituly v Praze Pavla Kopačky sloužily k náboženské obnově lidu.
"Ostatky byly jednou nebo dvakrát ročně ukazovány. Většinou na takzvaný provodný pátek nebo v období Velikonoc. Mělo se za to, že ten, kdo přijde alespoň do vizuálního styku s relikvií, tak bude posvěcen nebo povýšen."
Nejvýznamnějším sběratelem relikvií byl Karel IV.
"Karel IV. měl eminentní zájem na tom, aby český národ byl posvěcen a proto sem dostal relikvií takové množství a proto je ukazoval."
Za ostatky se platily horentní sumy - například trnová koruna Krista v Sainte-Chapelle v Paříži stála víc, než monumentální katedrála sama. A množily se i falzifikáty ostatků.
