Probouzející se mraveniště

9. duben 2003

Sluníčko už se mile usmívá, osychají meze a při lesních cestách a na pasekách se probouzí život v kupovitých mraveništích. Na povrchu toho ještě moc vidět není, ale uvnitř, kde si mravenci lesní dovedou celoročně udržovat poměrně stabilní teplotu, už začíná mravenčí královna klást vajíčka. Bezkřídlé dělnice je hned odnášejí do temperovaných komůrek, aby se z nich časem vylíhly larvy, které se potom zakuklí, až nakonec vznikne dospělý mravenec.

Mraveniště není jen tak ledabyle navršená kupa jehličí a větviček, je to umně vybudované stavební dílo s řadou spojovacích a větracích chodeb, s komůrkami pro dorost, se zásobárnami a společenskými prostory. Prostě mravenčí mrakodrap. Ty největší jsou až metr a půl vysoké a stejně hluboko ovšem zasahují i do země. Jsou vždy postaveny tak, aby na ně většinu dne svítilo slunce a aby ani za deště neprovlhly, protože pak by se v nich mohla usadit plíseň, která je jedním z největších nepřátel mravenců.

Mraveniště

Slunce potřebují hlavně mravenčí kukly, které se nesprávně nazývají mravenčí vajíčka, která dělnice za pěkných dnů vynášejí na osluněnou stranu mraveniště. Tato mravenčí vajíčka bývala kdysi oblíbeným a dobře placeným krmivem pro zpěvné ptáky, dnes však už jejich sběr zákon nedovoluje. Jenom žluny a strakapoudi občas zákon nerespektují a mravenčí kukly sbírají, ale nikdy ne tolik, aby ohrozili existenci mraveniště, které z hlediska ochrany lesa proti škůdcům hraje nezastupitelnou roli, a to do vzdálenosti nejméně patnáct metrů od vlastní stavby. Ostatně mravenci se dotěrným šplhavcům brání stříkáním leptavé kyseliny mravenčí, ale ti si z toho mnoho nedělají.

Největším mravencem je mravenčí královna, dlouhá až 14 mm a žijící přibližně 12 let. Kdysi měla křídla, ta ale ztratila po prvním a jediném zásnubním letu, kdy si opatřila naráz zásobu samčího spermatu na celý dlouhý život, který pak tráví snášením vajíček v hlubině mraveniště. Vajíčka snáší většinou oplodněná a z nich se líhnou samičky, ale královna vyluhováním zvláštního sekretu dělnicím zabrání, aby čerstvé larvy krmily plnohodnotnou královskou stravou, takže se ze samiček vyvinou zase jen bezkřídlé dělnice. Jen jednou v roce udělá výjimku, aby mladé královničky mohly vyletět na zásnubní let, ale oplodněné se už domů vrátit nemohou a musí hledat místo někde jinde.

Z neoplozených vajíček se líhnou křídlatí samci, ale rodí se jen v létě kolem doby zásnubních letů, a jakmile si jednou zarejdí ve vzduchu, jsou odsouzeni k zániku, neboť domů ani do jiného mraveniště se už vrátit nemohou. Je to zvláštní svět, ale příroda má mnoho zákonů, kterým ještě nerozumíme.

autor: Otakar Leiský
Spustit audio