Meteor o zlodějských včelách, chaosu a černých čápech

13. duben 2024

Poslechněte si:

  • 01:14 Proč včely okrádají čmeláky?
  • 09:05 Objev Huntingtonovy choroby
  • 14:32 Proč lidé touží po chaosu?
  • 22:56 Největší Evropan všech dob
  • 29:50 Sčítání čápů černých
  • 41:36 Čáp Venda se vydá na jih

Hovoří biolog Jaroslav Petr, lékař František Koukolík nebo ornitolog František Pojer. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Život čápa přibližují Jiří Lábus a Zdeněk Vermouzek.

Proč včely okrádají čmeláky?

čmelák

Včelaři už dávno vědí, že včely dokáží krást zásoby medu z cizích úlů. Děje se to v přírodě, zejména v době nouze. Teď ale biologové na louce pozorovali včely, jak doráží na čmeláka. Ani jeho fyzická převaha jim nebránila v tom, aby do něj šťouchaly a třely se o něj. Zprvu nebylo jasné, o co jim jde. Podrobnější výzkum ukázal, že čmelákovi kradou pyl. Proč to dělají? To popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Objev Huntingtonovy choroby

Miniprasata jsou fyziologicky až překvapivě podobná lidem

Novopečenému americkému lékaři George Huntingtonovi bylo dvaadvacet, když udělal díru do světa. V tom věku mu – bylo to 13. dubna 1872  - v časopise Lékařský a chirurgický zpravodaj Filadelfie - vyšla jeho první a poslední vědecká publikace. I když to nebyla nejstarší lékařská zpráva o této chorobě, navzdory nezkušenosti autora byla jasná a přesvědčivá. Proslulý kanadský lékař a pedagog William Osler o ní později prohlásil, že jde o jeden z nejstručnějších a nejpřesnějších portrétů nemoci, jaký kdy četl. Dnes této dosud nevyléčitelné nemoci říkáme Huntingtonova choroba. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Proč lidé touží po chaosu?

Současný výzkum v USA, Kanadě, Spojeném království a v Austrálii ukázal, že podíl lidí toužících po nějaké míře chaosu se pohybuje mezi 15-19 %. Nebezpeční mohou být vysoce frustrovaní lidé, kteří jsou přesvědčeni, že už nemají co ztratit. „Spal ten barák!“ říká jejich strategie, přestože jejich frustrace může být z valné části subjektivní pocit. Chaos je pro ně výhodné prostředí. Nad těmito lidmi se zamýšlí MUDr. František Koukolík.

Největší Evropan všech dob

Pokud teď přemýšlíte, jaký panovník, vědec či umělec by jím mohl být, namáháte se zbytečně. Vladimír Socha vzal anketu doslova a podíval se, který Evropan byl největší z hlediska svých rozměrů. Asi nepřekvapí, že šlo o dinosaura. Byl nalezen na území dnešního Španělska a vědecky popsán byl teprve roku 2006. Vážil 40 až 50 tun a byl dlouhý 30 až 37 metrů. Turiasaurus patřil mezi sauropodní dinosaury s dlouhým krkem a ocasem. Schválně, jak dlouho mu titul největšího Evropana vydrží?

Sčítání čápů černých

První mongolský čáp černý dostává "batůžek".

František Pojer organizuje sčítání čápů černých od roku 1994, a to každých 10 let. Sčítání ukazovala, že se u nás čápům daří, ale v posledních letech se zdá, jako by jich ubývalo. Letošní sčítání má tedy obzvláštní důležitost. Zahlédnout čápa černého v přírodě je mnohem obtížnější, než bílého – žije v lesích a lidskou společnost nevyhledává. Spíše než na hnízdě ho patrně spatříte za letu. Pokud se tak stane, prosí Agentura ochrany přírody a krajiny a Česká společnost ornitologická, abyste o tom podali zprávu na https://avif.birds.cz. Více informací na birdlife.cz

Čáp Venda se vydá na jih

Jiří Lábus

Čápi, kteří žijí na našem území, čeká koncem léta daleká cesta. Vydávají se do teplých krajin. Většina míří východním směrem kolem Středozemního moře, přes Turecko do Afriky. Menší část letí západně přes Španělsko. Protože letos probíhá velké celoevropské sčítání čápů bílých, popisujeme si život čápa, a to prostřednictvím čápa Vendy (v podání Jiřího Lábuse), jehož život komentuje ornitolog Zdeněk Vermouzek. Zapojte se do sčítání čápů na cap.birdlife.cz.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související