Letošní úroda hroznů na Litoměřicku vypadá podle tamních vinařů slibně. Hrozny jsou cukernatější a větší než loni. Některé vinaře ale trápí přemnožená divoká zvěř.
Nový savčí druh v Česku, bělozubku tmavou, zkoumají vědci v těchto dnech v různých oblastech na Chebsku. Drobného hmyzožravce původem z Afriky se podařilo zachytit loni.
Proč štiky vyhledávají speciální místa, když chtějí „na velkou“? A uchylují se někdy ke kanibalismu?
Země kontrastů s populací blížící se 1,5 miliardy lidí nedávno slavila úspěšnou misi na Měsíc, stejně tak se ale asi šestina jejích obyvatel potýká s podvýživou.
Neziskové organizaci, která se věnuje ochraně mořského ekosystému, přispěje přes 230.000 korun. Jde o výtěžek charitativního běhu, do něhož se v zahradě zapojilo 1000 lidí.
Děčínská zoo dělá radost návštěvníkům už od roku 1949. Za tu dobu se ale výrazně proměnila. Jaká zvířata tam dnes lidé mohou vidět? O tom si povídáme s Alenou Houškovou.
Také ovocné keře se v teplém počasí chystají na další úrodu. Je to důsledek klimatické změny, která do střední Evropy přinese dvojí úrodu ročně?
V Litoměřicích začala fungovat nová komunitní zahrada. Na její vybudování přispěl například litoměřický Deutschklub nebo žáci ZŠ Boženy Němcové.
Argus okatý je hrabavý pták z Bornea a Sumatry. Váří 1,5 – 2 kg. Jméno okatý získal dle svých krásných ozdobných per s oky podobnými, jakými se může pyšnit třeba i páv.
Jak se Steve obrnil proti strachu při potápění se žraloky? Vypravte se s námi na ostrov Aldabra.
Čeperka na Pardubicku chce vyhlásit stavební uzávěru v části svého katastrálního území, a tím zabránit výstavbě spalovny komunálního odpadu.
Se záchranou nosorožce bílého severního můžou pomoci i kosti nebo vyschlá kůže v muzeích z celého světa. Experti díky nim zkusí rozšířit genetickou rozmanitost embryí.
V šumavských lesích se vyskytuje celoevropsky velmi vzácný brouk – trnoštítec horský. Monitoring, který probíhal v létě, jeho přítomnost prokázal na celém území Šumavy.
Můžeme zastavit oteplování a zmírnit tak dopady klimatické změny. Jak? Šárka Fenyková o tom mluví v Leonardu Plus s fyzikem a environmentalistou Janem Hollanem.
Sokolnické umění, které je možné vidět v jihlavské zoo, není jednoduchá věc. Sokolníci se k mláďatům chovají podobně, jako by to dělaly jejich matky v přírodě.
Prázdnější studny a zákazy napouštění bazénů nejsou jediným dopadem změn na Zemi. Ještě drtivější dopad má sucho na organismy, které žijí ve vodě a v její těsné blízkosti.
Markéta Ševčíková se s Naturou vydala do různých koutů republiky za příklady dobré praxe, tedy do míst, kde umějí žít udržitelně.
Život na planetě Zemi nebude jednoduchý. Jak to udělat, abychom si dál neničili planetu? Jak zachovat současný životní styl a zároveň ho udělat udržitelným?
