Nejstarším tuleněm kuželozubým chovaným v zajetí v evropských zoologických zahradách je Kašek ze Zooparku v Chomutově. Tvrdí to alespoň vedení zoo.
Na střechách některých domů v Jirkově na Chomutovsku rozmístilo město odchytové klece na holuby. Vložilo do nich zrní a vodu, aby ptáky přilákalo.
V ostravské zoo budou v sobotu opět zahájena komentovaná setkání u vybraných druhů zvířat. Návštěvníci si tak budou moci zpestřit prohlídku a těšit se i na nová setkání.
„Divoká prasata jsou velice chytrá zvířata,“ říká Jiří Kamler z Ústavu ochrany lesů a myslivosti, který se jejich výzkumem zabývá řadu let.
Ochránci přírody chtějí v celém Česku zmapovat území konikleců a pomoci s tímto úkolem může i veřejnost. Obzvlášť v Plzeňském kraji je výskyt této rostliny opravdu vzácný.
Lota Lota je latinský název mníka jednovousého. Jediné treskovité ryby u nás. A pochopitelně tato až záhadná ryba žije i v jihočeských vodách.
Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu ve své poslední zprávě varuje, že Země už brzy dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o půldruhého °C. Změna je ale prý možná.
Dalším mládětem, které mohou návštěvníci vidět v děčínské zoologické zahradě, je sameček vzácného primáta makaka chocholatého. Na svět přišel 16. února.
Víc zeleně nebo zachytávání srážkové vody – opatření, která by podle klimatologů mohla zmírnit dopady klimatické změny na města. Příkladem je pasivní dům v centru Prahy.
Moderní civilizace hubí tmu. A narušuje tím svůj cirkadiánní rytmus. „Ten, který řídí světlo ve dne a tmu v noci. Vždycky to tak bylo. My jsme ale tmu zničili,“ tvrdí.
Proč jsou důležité mokřady? A dá se vytvořit nějaký mokřad uměle, třeba ve škole?
Dominantní alergeny: jasan, olše, topol, vrba, jilm, cypřišovité
Taťána Míková považuje za chybu, že se v Česku klimatickou změnou dlouho hlavně strašilo, místo aby se investovalo do nových řešení.
Okousané větve nebo hráze. To jsou jen některé ze známek bobří aktivity, v hlavním městě těchto hlodavců každý rok přibývá.
Více zeleně, zachytávání srážkové vody nebo mokřady - taková opatření by podle klimatologů mohla zmírnit dopady klimatické změny na města.
Pardubice už nebudou pořádat ohňostroj při městských slavnostech. Místo něj bude jiná show, například laserová, nejvhodnější variantu radnice hledá.
V půdě i podzemních vodách jsou chemikálie z předchozí výroby, které ohrožují okolí studny a řeku Nisu. Co se bude s areálem dít, zjišťovala redaktorka Jana Pavlíčková.
Správci lesů u Budyně nad Ohří musí vykácet tisíce jasanů. Stromy jsou napadené nekrózou. Kvůli ní stromy usychají, stávají se nestabilními a mohou se snadno vyvrátit.
