„V neděli Kýchavnou, sluky přitáhnou", říká myslivecké úsloví pro třetí neděli postní. My se ale vydáme do Krkonoš za docela jiným, nicméně stejně aktuálním opeřencem.
Přirozených ptačích hnízdišť nejen v městských parcích ubývá. Skauti z Velkého Meziříčí se rozhodli, že drobným opeřencům s jejich jarním zahnízděním pomohou.
V čem je Česká republika z pohledu vody výjimečná, jak je na tom se suchem nebo jak vodu využívají jiné státy? Hostem Lenky Vahalové byl tentokrát hydrogeolog Zbyněk Hrkal.
Zoologická zahrada v Helsinkách zorganizovala neobvyklé kino pro chvostany, původem jihamerické primáty. Opice zaujaly němé filmy s potravou, dříve i zvuky velkoměsta.
Povrch korovců připomíná kůru stromů, jen jejich šupiny jsou barevnější: žlutá se střídá s černou nebo hnědou. Právě výrazná varuje okolí, že jde o jedovatého živočicha.
Hrabáči se v afrikánštině také říká podzemní sele, i když s prasetem není příbuzný. Ale zkuste si představit sele s protaženým rypákem a velkýma ušima.
V Krkonoších v letošní zimě nacházejí lesníci stále více mrtvých srnek. Podle ochranářů z KRNAPu je úhyn srnčí zvěře vyšší hlavně proto, že nemá v lesích klid.
Kteří ptáci se právě vrací z teplých krajin? Jak na jaře správně krmit zpěvné ptactvo a jak se postarat o budky? Ornitoložka Pavlína Ráslová ví jak na to.
Ústecká zoo by měla mít nejpozději od července nového ředitele. Musí vyřešit hlavně to, jak obnovit plnohodnotné členství v Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií.
Krkonoše jsou hory plné Pražáků a apartmánů. Teď jsou turisté doma a hory prázdné. S místním rodákem se zamýšlíme, co bude dál.
Neurovědkyně a DJka v jedné osobě Rebecca Poulsen se rozhodla spojit obě dvě profese a zkoumat vliv hudby na mozek ryb.
Na 300 metrů vysokém komíně Elektrárny Chvaletice mohou začít hnízdit sokolové stěhovaví. Podnikoví hasiči jim zhruba v polovině komína připravili budky a do nich stelivo.
Jaký účel má červená kapalina, která se objevuje na hroší kůži? A umí vůbec tenhle tlouštík plavat, když tráví většinu času ve vodě?
V bývalých i současných vojenských prostorech nestraší jen rozpadlé budovy vysídlených vesnic a nevybuchlá munice v lesích.
Dominantní alergeny: líska, olše, topol, tis, cypřišovité
Žďár nad Sázavou se pustil do celkové revitalizace zeleně. V plánu mají pokácet asi stovku stromů. Za každý padlý ale město hodlá vysadit tři nové.
Naši předci to skoro neznali, dnes je to obrovsky módní. Služby zahradních architektů jsou stále více vyhledávané.
Argentinští vědci zveřejnili výsledky analýzy, z které vyplývá, že kosterní pozůstatky, které objevili v Patagonii, patří titanosaurovi starému 140 milionů let.