Před 85 lety byla založena Církev československá husitská

7. leden 2005

Zítra si připomeneme, že před 85 lety byla založena Církev československá nesoucí od r. 1971 soudobý název, totiž Československá církev husitská. Tento nový církevní útvar vznikl po r. 1918 na půdě římského katolicismu jako výsledek českých reformačních tradic. Už od poloviny 19. stol. žádala část českého duchovenstva modernizaci katolické církve. Organizací těchto modernistů se stala Jednota katolického duchovenstva, jejíž činnost však byla ještě před vypuknutím Velké války ukončena rozhodnutím papeže. Světová válka poté v národě vystupňovala protiklerikální nálady, které vyvrcholily povalením Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí.

V listopadu 1918 vznikla nová Jednota duchovenstva, která shromáždila na 4000 katolických kněží. Za předsednictví J. Š. Baara předložila tato jednota návrh na obnovu církve. Papežská kurie tuto iniciativu absolutně nevítala a pomocí vyčkávací taktiky se jí podařilo rozštěpit skupinu oponentů tak, že zůstala jen radikální skupina soustředěná v tzv. Ohnisko. To se pak ještě zúžilo na Klub reformních kněží v čele dr. Karlem Farským. Poté, co papež odmítl přistoupit na reformy, byl do Prahy na 8. ledna 1920 svolán sjezd Klubu reformních kněží, který rozhodl o vytvoření nové československé církve. Fakticky vznikla nová církev už o vánocích 1919, kdy byla v řadě katolických kostelů slavena poprvé bohoslužba v českém jazyce.

Dr.Karel Farský

Církev československá byla pokusem o reformu katolicismu v duchu sociální a demokratické rovnosti. Petice podaná do Říma se nesetkala s úspěchem. Požadovala totiž odstranění některých kritizovaných jevů v katolické církvi: celibátu, používání latiny, církevní hierarchie. Církev československá potřebovala od Říma především zajištění apoštolské posloupnosti biskupského úřadu. Když ho nedosáhla, rozhodla se v srpnu 1924 ordinovat své biskupy jménem církve samé. Dne 6. ledna 1925 byl v úřad uveden biskup západočeské diecéze a patriarcha církve dr. Farský. Později k němu přibyl biskup východočeský, slezský a nakonec moravský. V téže době se Církvi československé dostalo i státního uznání, kd yž byla přijata nová církevní ústava. Církev československá navazuje historicky na katolickou církev před rozdělením na západní a východní. V otázce dogmatiky spojuje základy Písma ve starokřesťanském pojetí s duchem české reformace v otázce svobody svědomí, volnosti přesvědčení apod. Je jí vlastní úcta k vědecké pravdě a otevřenost vůči světu. V obřadech používá národního jazyka a zavedla přijímání podobojí.

Biskupové Československé církve husitské jsou představiteli pěti diecézí, a to se sídlem v Praze, v Plzni, v Hradci Králové, v Brně a v Olomouci. a jsou voleni diecézními shromážděními. Celek církve je spravován ústřední radou v čele s biskupem - patriarchou, kterého volí církevní sněm. K Církvi čs. husitské se dnes hlásí na 180.000 osob. Celkem ve 307 obcích působí 266 duchovních, z toho je polovina žen, které mohou v církevní správě církve působit od r. 1947. Konec církevní propagandy. Hezký den!

Spustit audio