Před 65 lety začala první celostátní spartakiáda. Sportovní slavnost měla předvést jednotu lidu

Obří sportovní akce, známé jako spartakiády, neměly svým rozsahem na světě obdoby. První celostátní spartakiáda se konala v červnu 1955 v Praze na Strahovském stadiónu. Masové vystoupení bylo režimním politickým rituálem, který ale svým provedením navazoval na dřívější sokolské slety. Pojďte si s námi poslechnout rozhlasové záznamy, které se z roku 1955 dochovaly.

V době konání první spartakiády uplynuly teprve dva roky od smrti sovětského vůdce Stalina. Praha před pouhými dvěma měsíci odhalili jeho monumentální pomník na Letné. Spartakiáda sama měla být symbolickým dovršením oslav 10. výročí osvobození Československa.

Byla to sice propagandistická akce socialistického režimu, v leccčems však navazovala na poslední všesokolský slet v roce 1948. Na její přípravě se podíleli i někdejší sokolští cvičitelé.

Bylo to nezbytné, pořádání tak gigantické akce mohli zvládnout jen zkušení odborníci. Vždyť na první spartakiádě se tak či onak podílelo 1,7 milionu cvičenců.

02077984.jpeg

Samo označení spartakiáda odkazuje k dělnickým tělovýchovným slavnostem, konaným za první republiky. Vymyslel ho v roce 1921 sociální demokrat a zakladatel levicové Federace dělnických tělovýchovných jednot Jiří František Chaloupecký. 

Radost, zdraví, síla

Velkolepou slavnost zahájil 23. června 1955 prezident republiky Antonín Zápotocký. Zdůraznil, že spartakiáda je společným dílem všeho lidu a přirovnal ji k mobilizaci. Velkolepá vystoupení podle něj měla být důkazem, že Československo je "opravdu lidově demokratickým státem a jeho lid svobodným lidem".

Působivá je reportáž ze cvičení vojáků s dětmi. Společně s masovým vystoupením folklórních souborů šlo o specialitu první spartakiády, která se v této podobě později již neopakovala. Zúčastnilo se ho téměř tisíc vojáků a 4500 chlapců a dívek.

Tato skladba měla naše vojsko představit jako "armádu nového typu", už ve své době ale budila rozpaky. Nespokojeni byli prý zvláště rodiče dospívajících dívek, kterým se nelíbilo, že jejich dcery budou cvičit společně s vojáky.

Různé epizody masové tělocvičné akce jsou zachyceny v pásmu dojmů z vystoupení žactva a dorostu s příznačným názvem Slavné dny dětí a mládeže.Dnes je pro nás ovšem velmi obtížné vstřebat dobový rozjásaný optimismus.

Po několika týdnech se ke spartakiádě ve svém pravidelném a nepříliš oblíbeném nedělním pořadu Na okraj dne vrátil ministr školství Zdeněk Nejedlý. Politik se obšírně věnoval jak estetickým dojmům ze cvičení, tak zdravotnímu stavu účastníků a dokonce i diváků. Mimo jiné s milou bezprostředností vyjádřil uspokojení, že u přihlížejících jen velmi zřídka docházelo k případům nevolnosti.

Za socialismu se spartakiády staly svébytnou tradicí a konaly se každých pět let. Jedinou výjimkou byl rok 1970, kdy byla akce v důsledku událostí roku 1968 zrušena. Poslední spartakiádu Praha zažila v roce 1985. Další se plánovala na rok 1990, po sametové revoluci z ní však sešlo.

Související