Pravda a lež nejsou k rozlišení
"Právu a spravedlnosti se přisuzují pouze role služebné a účelové". Takto rasantně hodnotí Ekumenická rada církví situaci v Česku ve svém prohlášení, které vydala koncem týdne. Argumentuje vyostřeností předvolební kampaně, stranickým soupeřením a osobními ambicemi jednotlivých aktérů politické scény. Rada také odmítá, aby vyrovnání vztahu státu a církví bylo používáno propagandistickým způsobem v politickém boji a církev aby měla punc nepřítele celé společnosti.
Současná podoba české politiky - nepřehledná a tristní - je to součást demokratického vývoje? Přirozeného řádu věcí? Nebo se už jedná o patologii? Předseda České biskupské konference, arcibiskup Jan Graubner podotýká: patří to k řádu věcí jako k němu patří začátek a konec, úspěch a neúspěch, radost i katastrofa.
Jan Graubner: "Současná situace nám ukazuje, že je potřebné udělat rozsáhlou změnu naší mentality. Je potřebné, abychom nebyli soustředěni jenom na sebe, jenom na zisk, vliv a moc a užít si. Musíme respektovat nějaký řád hodnot - a to jak každý sám v sobě, tak i ve společnosti. Tam, kde si lidé zvyknou žít bez řádu, tam jsou potom schopni dát slib a ten na druhý den neplatí, tam jim pravda nebo lež najednou není k rozlišení..."
Politická scéna v Česku je vratká a občané pomalu, ale jistě, propadají zoufalství - konstatuje Pavel Černý, předseda Ekumenické rady církví.
Pavel Černý: "Myslím, že se ukazuje určitý trend, který vyvrcholil shozením vlády v době českého předsednictví. A teď znovu vidíme na tom zápase, jestli volby budou nebo nebudou, jak se jednotlivé strany štěpí: A je to velmi zarmucující pro nás, pro občany, protože bychom si přáli, aby naši politici hledali konstruktivní řešení a ne si pouze házeli klacky pod nohy."
Naše republika si zase uřízla ostudu - cituji synodního seniora Českobratrské církve evangelické Joela Rumla.
Joel Ruml: "Zároveň si myslím, že přeci jenom se tímto vývojem u nás ukazuje, že se určití lidé jakoby už vyžili, nebo odžili svůj čas, a přeci jenom je potřeba hledat dál. Toto, nakonec už od roku 2006, čeho jsme byli svědky, tak to byla až přehnaná politická rivalita a soutěžení a v tom se žije špatně... protože to v podstatě poskytuje návod lidem, jak je možno spolu jednat. Že je možno nebrat zákony vážně, protože sami tvůrci je zvesela překračují. Myslím si, že teď přišel okamžik, že toto v podstatě má skončit."
Malý respekt k právu, ke spravedlnosti a k zákonům - to jsou podle kardinála Miloslava Vlka charakteristické rysy naší doby. Přiznává osobní frustraci z nenaplněných očekávání od porevolučního dvacetiletí. Podle svých slov i v těchto letech totiž musel bojovat znovu a znovu za právo a spravedlnost.
Miloslav Vlk: "Mohu dnes říci, že jsem v této sféře téměř nic nedokázal! Takže mohu mít pocit frustrace a pocit, že se mi nic nepodařilo..."
