Poučení z finanční krize
Strašidlo finanční krize obchází Evropu - a ne jenom Evropu, ale všechny kontinenty. Experti se snaží odhadnout, jaké důsledky to bude mít na běžného člověka a kdy se důsledky začnou nejvíc projevovat. V následujících minutách si ale položíme otázku, co by se mělo změnit, aby k podobným krizím nedocházelo.
Není to dlouho, co se jistá skupina amerických křesťanů vydala k benzínovým pumpám, aby se modlila za ceny ropy. Byly totiž na děsivém maximu, což se dotýká každého Američana, neboť jeho pravou rukou je automobil. A ejhle, netrvalo dlouho, ceny černého zlata začaly skutečně klesat a byl to pád tak veliký, že bossové typu venezuelského prezidenta Huga Cháveze se děsí a snižují těžbu, aby vytvořili na ropném trhu umělý nedostatek.
Je samozřejmě otázka, čeho by se měly a čeho by se neměly modlitby věřících týkat. Většinou se předpokládá, že materiální věci by měly být tak trochu mimo hlavní proud. Teologové zdůrazňují, že Bůh není automat, do kterého se hodí mince a vypadne z něj CocaCola. Jenomže makroekonomické dění překračuje hranice hmotných statků. Je nevyzpytatelné a ani nejlepší myslitelé ho zpravidla neumějí vysvětlit. Ponaučení se přijímají zpětně a budoucnost je na trhu vždycky tajemná.
Má to svůj důvod. Ekonomové pracují s přesnými čísly, které pramení z nepřesných emocí. Obchodování na burze je mnohem víc o důvěře a očekáváních, než o počtech a trojčlenkách. Jednou z vážných otázek současné krize je analýza, co se vlastně stalo a kde vznikla chyba. Soudí se například, že finanční trhy bude třeba lépe regulovat. Jenomže odpůrci státních zásahů namítají, že dnešní krize se zrodila na americkém trhu nemovitostí, který patří k nejvíc regulovaným na světě.
Jedna věc i tak za úvahu stojí - a tou je život na dluh. V západní společnosti se vytvořila norma, podle níž si běžný člověk kupuje věci, na které nemá. Typickým příkladem jsou u nás Vánoce, kdy my, Čechové, jako pominutí sháníme dárky a průměrná rodina končí s dvacetitisícovým dluhem, který potom celý rok splácí. Můžeme si to dovolit, protože existují banky, kde peníze reálně existují. Ostatně, podobně se chová stát, pro který je dluh čím dál větší samozřejmostí. Co se ale stane, když začnou žít na dluh banky? Co se stane, když začnou půjčovat peníze, které neexistují? Odpovědí je současná krize.
Možná to tedy taky stojí za modlitby, tentokrát ne u benzínových pump, ale u honosných finančních domů - a taky u našich vlastních peněženek.
