Podívejte se na ptačí osazenstvo současné krajiny
Typickým zimním ptákem je havran polní. První havrani k nám přilétají sice již v první polovině října, ale teprve v těchto dnech jejich početnost nápadně stoupá.
První přiletivší havrani se zdržují zpravidla v polích v rovinatých oblastech, většinou v okolí velkých měst. Známým zimovištěm havranů je přímo naše hlavní město Praha, dále se s nimi můžeme setkat v Brně, Pardubicích, Hradci Králové a některých dalších městech. Je zajímavé, že například v Plzni se havrani v zimním období vůbec nevyskytují.
Po příletu do měst havrani v první řadě vyhledávají vlašské ořechy, především v zahradách a v parcích. Nemají to však v současné době jednoduché, neboť výrazně přibylo jejich potravních konkurentek - sojek obecných. I ony vyhledávají vlašské ořechy a schovávají si je na zimu.
V pozdním odpoledni havrani opouštějí svá zimoviště a vydávají se na zpravidla nedaleká nocoviště. Tato nocoviště se většinou nacházejí v listnatých lesích, kde můžeme napočítat až statisíce nocujících havranů. Výsledky kroužkování nám odhalily původ havranů. Přilétají k nám až z dalekého severovýchodu, až z oblastí pod Uralem.
V těchto dnech se u nás objevili již první krásní zimní hosté - brkoslavi severní. Brkoslav severní je pták zhruba velikosti špačka, je převážně hnědý a na hlavě má nápadnou chocholku. Upoutá nás jeho černé hrdlo a nápadné jsou i bílé pásky na křídlech. Na konci ocasu má brkoslav žlutý pruh, který je někdy zakončen červenými štítky. S červenými štítky se setkáme i v křídlech.
Výsledky kroužkování nám prokázaly, že brkoslavi pocházejí ze Skandinávie, až ze sibiřských hnízdišť. V době hnízdění se brkoslavi živí převážně hmyzem, je tedy zajímavé, co konzumují v zimě v naší krajině. Především se vrhají na jeřabiny, ovšem pokud je neúroda jeřabin, tak vezmou zavděk jablky i jinými plody, jako jsou šípky a podobně.
Brkoslav prakticky celý den konzumuje potravu, neboť velice rychle tráví. Na noc brkoslavi odlétají do jehličnatých lesů, kde nocují.
