Petr Fischer

Platy politiků jsou vděčné populistické téma. V představách lidu jejich horentní výše vyvolává vlny nenávisti – protože politik vlastně nic nedělá, rozhoduje špatně.

Donald Trump vyhrál americké volby s heslem „Spravíme to“. Všechno, co demokraté rozbili. V předminulých volbách si zase bral zemi zpátky, což po něm opakoval celý svět.

Německo čekají předčasné volby. Vláda Olafa Scholze v současné podobě končí poté, co kancléř vyhodil ministra financí Christiana Lindnera. 

KDU-ČSL volbou Marka Výborného naznačila, že rozumí odchodu voličů od strany tak, že musí začít nějak znovu. Podle předsedy to má ale spočívat v přihlášení se ke starému.

Byl to z dnešního pohledu velmi symbolický akt, když filmový festival v Cannes v roce 1994 vyhrál film Pulp Fiction: Historky z podsvětí Quentina Tarantina.

Chtělo by se pogratulovat bývalé ministryni Janě Maláčové ke zvolení do čela SOCDEM, kdyby ona sama ve své předvolební řeči nezpochybnila jakékoli projevy uctivé radosti. 

Ursula von der Leyenová překvapila celé Česko, včetně premiéra Fialy. Na poslední chvíli přidělila českému komisaři oblast Mezinárodního partnerství.

Zřejmě dobrovolná smrt psychoterapeuta Radka Ptáčka spustila něco, čemu se říká veřejné truchlení. Sociální sítě plní moře díků za empatii vůči těm, kterým Ptáček pomáhal.

Byla to pro Donalda Trumpa čára přes rozpočet, když demokratického prezidenta Joea Bidena nahradila v boji o Bílý dům viceprezidentka Kamala Harrisová. 

To, čeho se všichni báli, se kvapem blíží. Už 1. září proběhnou v Německu zemské volby, které zřejmě pohnou poválečnou republikou jako doposud žádné jiné.