Patnáct dramatických hodin, na které nezapomenu
Nad ránem mě vzbudil kolega Petr Kudela. "Něco se děje," říká. "Kamba chodí a nespí." Planý poplach jako už několikrát? Nebo skutečně přichází den, na který netrpělivě (a tak dlouho) čekáme? Stejně jako předchozí noc usedám k notebooku, který mám spolu s telefonem již řadu dnů a nocí vedle postele. Po chvilce je mi jasné, že nás čeká dlouhý a náročný den.
Kamba sedí na špalku, přechází, je neklidná. Volat dál, udělat poprask? Nebo ještě počkat. Konzultujeme situaci s Martinem Prokešem a ujišťujeme se, že se porod skutečně blíží. Neprodleně informujeme další zainteresované lidi podle předem připraveného itineráře. Přichází zpráva, že Kamba asi ztratila plodovou vodu, ale tu v následném telefonátu popře Marek Ždánský.
Po sedmé balím vše potřebné a mířím do zoo. Tam se setkávám s kameramanem Khalilem a začíná nekonečný desetihodinový maratón. Situace je v okamžiku mého příjezdu dramatická. Porod až dosud probíhal v pořádku. Samice pravidelně tlačila a před osmou hodinou už byly vidět nohy mláděte.
Nyní přicházejí velké komplikace. Marek nám potvrzuje, že z Kamby před pár minutami vyšla i pupeční šňůra, kterou samice bohužel přetrhla, takže se mládě ocitlo v porodních cestách bez kyslíku. Bylo jasné, že pokud se během pár minut mládě nenarodí, udusí se a zemře. To se bohužel naplnilo. Kambě se podařilo vytlačit jen zadní polovinu těla.
Protože Kamba od rána pravidelně tlačila, tým odborníků nechtěl přes tragický průběh do porodu zasahovat. Případný císařský řez by byl s největší pravděpodobností koncem jakýchkoliv nadějí na případný další úspěšný porod. A navíc byly obrovské obavy, zda by Kamba dlouhou narkózu přečkala. Mluvčí zoo Vít Kahle potvrdil, že za dané situace je důležité pokusit se dokončit přirozený procesu porodu.
Situace se neměnila celé dopoledne. V pavilonu se vedle pracovníků pohyboval jen náš kameraman Khalil a krátce sem byli vpouštěni fotografové z nejrůznějších médií, kteří se před gorilí pavilon dostavili v nebývalém množství.
Ještě krátce po poledni měla Kamba stahy a objevila se venku jedna přední končetina mrtvého mláděte. Uvnitř byla stále hlavička a druhá ruka. V tu chvíli ještě Marek doufal, že si Kamba s porodem poradí sama. O půl druhé ovšem odborníci společně rozhodli, že je Kambě nezbytné pomoci, protože protahovaný porod by mohl ohrozit její život. Začaly přípravy na její uspání.
"Odborný tým složený vedle pracovníků zoo i z gynekologa, neonatologa a anesteziologa se rozhodl Kambě s vynětím plodu pomoci. Bude uspána v pavilonu goril a převezena do veterinární ordinace v horní části zoo," sdělil přítomným novinářům Vít Kahle. "Není zatím ovšem jasné, zda se povede mládě vyjmout ještě v pavilonu, nebo zda bude nutný chirurgický zákrok. Všichni si musíme uvědomit, že začíná vysoce riziková akce - oddělováním Kamby od skupiny počínaje a vlastním zákrokem v naší veterinární ordinaci na tzv. statku konče. Primárním cílem nás všech nyní zůstává zdraví Kamby."
Krátce po patnácté hodině byly gorily vpuštěny do ložnic a Kambu ošetřovatelé oddělili. V plastové lahvi dostala v džusu premedikaci a následně byla uspána. Po uspání se objevily komplikace s nepravidelným dýcháním Kamby, dokonce krátce zkolabovala. Proto se převoz zpozdil a přes veškerou snahu humánních lékařů byl velmi rizikový. Pokusy o vyjmutí mláděte mechanickou cestou na místě se nepodařily a po pár desítkách minut byla gorila převezena do veterinární ordinace v horní části zahrady.
Zde se odborníci nejen snažili mládě vyjmout, v podstatě ale bojovali o její život. Khalil, který celý zásah natáčel a byl přímým účastníkem nejdramatičtějších momentů, nechtěl vše ani komentovat. Tak hluboký dojem to v něm zanechalo.
Po páté hodině se spící Kamba ocitla konečně zpět v pavilonu. A po pár minutách jsem se zařadil po bok - v tu chvíli - nejšťastnějších lidí na světě. Kamba vstala a začala chodit po pavilonu. Všichni jsme si oddechli -to nejhorší snad máme za sebou.
