Obama a demokratická strana
Hlavní zprávou snad všech médií na světě se stalo v tomto týdnu volební vítězství Baracka Obamy v amerických prezidentských volbách. Tato událost se rozebírá ze všech možných stran, většinou z hlediska mezinárodní politiky. Daniel Raus se ale v následujícím komentáři zamýšlí nad otázkou, co to udělá s demokratickou stranou ve Spojených státech.
Kdyby volil amerického prezidenta celý svět, nepochybně by vyhrál Barack Obama. Řeč symbolů je srozumitelná i lidem, kteří se politikou nezabývají - a tady jsou symboly jasné: v Bílém domě usedne poprvé černošský prezident a nejsilnější zemi světa povede mladý optimista, plný elánu. Evropané už se těší, že je Amerika začne brát opět se vší vážností a Rusko doufá, že dále rozvine své mocenské choutky.
Pravda je, že na globální kolbiště vstoupí člověk nezkušený v mezinárodní politice. Jenomže Barack Obama se rychle učí a má schopnost zorientovat se v nové situaci. Ostatně, většina amerických prezidentů nastupuje do Bílého domu bez mezinárodní zkušenosti, nemluvě o tom, že nová administrativa nikdy nezačíná tlustou čárou za minulostí.
Pro budoucího prezidenta budou klíčové dvě věci. Jedna se týká způsobu vládnutí a druhá jeho vlastní politické základny. Obě mají vážné morální, a dokonce duchovní konsekvence. Je mimořádně důležité, jakými lidmi se Obama obklopí. Nynější prezident George Bush je pověstný vytvářením úzkého jádra spřízněných duší. Postupuje podle filosofie, že vítěz bere všechno. Ačkoliv vytváří vztahy s opozicí, je evidentní, že Amerika chce změnu. Barack Obama tedy pravděpodobně přizve do své administrativy i republikány a pokusí se alespoň částečně zmírnit "kulturní válku", o které se v Americe tolik mluví.
Ještě důležitější bude ale otázka, co se stane s demokratickou stranou. Během kampaně udělal Obama bezprecedentní krok, když odmítl financování z tradičních stranických zdrojů. Choval se nezávisle a dokázal získat 600 miliónů dolarů většinou od drobných dárců. Kritici totiž tvrdí, že demokratická strana se v posledních desetiletích odklonila od svých základů, především od katolických voličů. Dostala se do rukou liberálů, kteří změnili její agendu a vytvořili vlastní mocenské mechanismy.
Demokratická strana se hlásí k odkazu zakladatelů Spojených států - Thomase Jeffersona a Jamese Medisona. Tradičně se opírala o katolické voliče a dělnické profese. Konzervativní křídlo bylo ale v posledních desetiletích vytlačeno na okraj. A nyní se možná dostane opět k slovu.
