O hadu hospodáříčkovi
V minulosti měl každý venkovský dům podle Davida Čípa z místní organizace Českého svazu ochránců přírody Jaro Jaroměř svého hada hospodáříčka. Ve většině případů se jednalo o užovku stromovou, našeho nejvzácnějšího hada.
Užovka stromová je velmi elegantní, krásný had, má klidné pohyby. Její potravu tvoří drobní teplokrevní obratlovci, příležitostně i ptačí vejce. Kořist užovky aktivně vyhledávají jak na povrchu terénu, tak v norách hlodavců, vzácně i ve větvích stromů, mláďata loví zejména ještěrky, malé žabky a bezobratlé živočichy. Tato užovka hubí hlodavce, není agresivní vůči člověku, zkrátka splňuje všechny předpoklady ideálního domácího mazlíčka.
Lidé tyto hady chránili?
Dokonce jim mnohdy připravovali speciální místa, kde se hadi mohli rozmnožovat, například zakládali komposty. Protože tam tlí organický materiál, jsou teplé a jsou přirozeným inkubátorem. Užovka stromová kompost velice ráda využívá a klade tam vajíčka. Takhle fungovalo soužití člověka s hadem po staletí. Bohužel starousedlíků, například v Poohří, je čím dál méně a nově příchozí generace už nemá k těmto zvířatům tak úzký vztah. Proto tam začali kolegové ochránci přírody připravovat speciální místa, kde se užovky mohou rozmnožovat, a začali se o užovku stromovou řádně starat.
Zapojila se také místní organizace ČSOP v Jaroměři, kterou zastupujete. Vydali jste se na Slovensko, kde výskyt hada hospodáříčka pozorně sledujete.
Navázali jsme tak na práci našich kolegů, kteří v těchto letech intenzivně zkoumají užovky stromové v oblasti Podyjí, a to jak na české, tak na rakouské straně. Zkrátka abychom mohli hada hospodáříčka zachovat i pro další generace, potřebujeme o něm mít co nejvíce informací (co mu nejvíce vyhovuje atd.). A následně využít tyto informace k praktické ochraně přírody, ať už na Slovensku, na Moravě nebo právě v oblasti Karlovarska.
Areál rozšíření užovky stromové se rozprostírá od severního Španělska přes jižní část střední Evropy, jižní a východní Evropu až k východnímu pobřeží Černého moře. Česká republika leží na severní hranici souvislého areálu, která prochází jižním a východním okrajem našeho území (populace v Podyjí a Bílých Karpatech). Třetím místem výskytu užovky stromové v ČR je Poohří, kde se jedná o malou izolovanou populaci a zároveň o nejsevernější současný výskyt druhu na světě.
Největšími hrozbami pro užovky stromové v oblasti jsou ztráta vhodných biotopů následkem homogenizace krajiny a samotná izolovanost celé populace. V Poohří existuje poměrně dlouhá tradice ochrany tohoto vzácného plaza; většina místních obyvatel je s jeho výskytem srozuměna a hadům nakloněna. Je to zřejmě i důsledek poměrně úzké vazby užovek na lidská obydlí, která je pro tuto oblast velmi typická. Hadi např. často využívají hromady složeného dřeva nebo komposty na zahrádkách. Kromě ochranářských aktivit některých místních obyvatel se zhruba od poloviny 70. let 20. století ochranou druhu v Poohří zabývá základní organizace ČSOP v programu Ochrana herpetofauny, v posledních letech se touto problematikou zabývají i některá ekologická centra (Meluzína, Oharka), v současné době je nejaktivnější občanské sdružení Zamenis.
Časopis Ochrana přírody
