Nový dinosaurus z Antarktidy a exoplaneta Fomalhaut b okem Hubbleova teleskopu
Velmi teplá léta po roce 2000, Shackletonova whisky zpátky v Antarktidě, dávné indické geny v Austrálii
Vědci z Goddardova institutu kosmických studií americké NASA nedávno oznámili, že rok 2012 byl devátým nejteplejším od roku 1880. S výjimkou roku 1998 přitom spadají všechna rekordní léta zmíněné devítky až do období po roce 2000. Vůbec nejtepleji v zaznamenané historii bylo v letech 2005 a 2010. Ať už si myslíte o globálním oteplování cokoliv, zmíněná data naznačují, že „něco“ se doopravdy děje.
Když se roku 1907 Ernest Shackleton chystal k jižnímu pólu, nechal na svou antarktickou základnu Cape Royds na Rossově ostrově dopravit pár beden brandy a whisky. Našly se až v roce 2010. Tři láhve whisky převezli do Skotska, kde se z nich expertům podařilo odebrat vzorek a získat složení nápoje, jehož receptura se dávno ztratila. Láhve jsou už zpátky v Antarktidě. V březnu je pak vrátí na místo jejich nálezu.
Antarktida nebyla vždy pod ledem. Třeba v éře dinosaurů tam panovalo mírné podnebí. Nejvíc důkazů o tom vědci našli na ostrově Jamese Rosse, který už zčásti ztratil svůj ledový příkrov. Byla z něj popsána řada druhohorních obratlovců, včetně několika antarktických dinosaurů – ten zatím poslední dostal jméno Trinisaura santamartaensis. Žil před 80 miliony lety a byl to drobný, asi metr a půl dlouhý býložravec.
První lidé přišli do Austrálie před 40 000 lety. Nežili tam však v izolaci až do příchodu Evropanů, jak se ještě nedávno myslelo. Nové vědecké studie prokázaly významný „příliv genů“ na kontinent, ke kterému došlo asi před 4230 lety z Indie. Vědci předpokládají, že právě tito imigranti přivezli do Austrálie psa dingo, pokročilé zemědělské technologie a umění výroby vyspělejších kamenných nástrojů – mikrolitů.
Hvězdu Fomalhaut v souhvězdí Jižní Ryby obklopuje široký prstenec prachu a ledu. Navíc ji obíhá exoplaneta o hmotnosti tří Jupiterů. Je to první planeta u cizí hvězdy, kterou se před časem podařilo vyfotografovat v oboru viditelného světla. Nové snímky Hubbleova teleskopu ukázaly, že planeta má velmi výstřednou dráhu, po které se blíží k prachovému pásu. Pokud obíhá ve stejné rovině, pak do něj nejspíš roku 2032 vlétne.
Zdroje:
ČTK, NASA, Aldebaran Group for Astrohysics, DinosaurusBlog
Vysíláno v Planetáriu č. 05/2013, 26. ledna – 1. února.
Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.
