Boj o rozhlas
Josef Plachý (* 11. 3. 1899, † 5. 5. 1945)
Truhlář
Tvář a příběh Josefa Plachého známe až od května 2019, z vyprávění jeho vnuka Milana Jeřábka. Truhlář z pražské ulice Pod Děvínem vyrazil na pomoc rozhlasu s jedinou zbraní, kterou doma měl – bajonetem z první světové války. Padl na ulici U Slepé brány, dnešního náměstí I. P. Pavlova, kde ho do prsou zasáhla německá kulka.
Zcela jistě nebyl sám. Neměl u sebe žádné doklady, ale přesto ho někdo ze spolubojovníků identifikoval jako „Plachého z Tábora“, odkud skutečně pocházel. Právě tato matoucí informace způsobila, že po něm jeho žena a dcery marně pátraly celý týden po osvobození. Jeho tělo našly až 16. května v jednom z pražských kostelů, kam padlé ukládali kvůli chladu.
Podle své rodiny se už během války Josef Plachý právě na jihu Čech zapojil do protiněmeckého odboje, ale doma o tom nemluvil, takže podrobnosti neznáme. Snad se ještě najde některý z pamětníků, abychom i tuto část příběhu někdy dopsali.
Posmrtně mu prezident Beneš udělil Československý válečný kříž 1939. Pohřben je na Vinohradském hřbitově.
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
