SERIÁL

6) Emanuel Lisner (* 24. 2. 1899 – † 5. 5. 1945)

Šofér

Emanuel Lisner, šofér z Prahy, který zahynul při obraně rozhlasu během Pražského povstání, se narodil 24. 2. 1899 v Praze na Žižkově. 
Jeho otec Josef Lisner zastával post městského vrchního hasiče, matka Marie byla v domácnosti.

V čerstvých dvaadvaceti se Emanuel Lisner oženil s Josefou rozenou Hurichovou (Hurychovou) v chrámu sv. Rocha na pražském Žižkově, tehdy byl ještě zaměstnán jako pekařský pomocník. Manželé Lisnerovi na Žižkově i bydleli, v Žerotínově ulici a následně v nedaleké Táboritské. Později se jim narodili dvě děti.

Není známo, jakou školu Lisner absolvoval. Ve svých pětadvaceti letech se uchází o šoférské místo a v šestadvaceti skládá šoférskou zkoušku. O jeho následném řidičském působení v pražském dopravním provozu se dochovala řada zmínek – v roce 1928 projížděl nákladním autem přes Ovocný trh „tak neopatrně, že narazil na před ním jedoucí jednospřežní povoz naložený prázdnými lahvemi od piva a nárazem rozbito bylo as 20 lahví“, o dva roky později se dopustil dalšího dopravního provinění („vypouštěl silně z výfukové roury mnoho dýmu po celé délce jízdy“), v roce 1932 zranil cyklistu.

Více informací o Emanuelu Lisnerovi bohužel nemáme, víme jen, že si v květnu 1938 podal žádost o přidělení protiplynových masek zdarma pro své blízké a o necelý rok později skutečně jednu masku získal, v roce 1940 obdržel nový občanský průkaz.

Lisner se zapojil do bojů u rozhlasu, 5. 5. 1945 byl zraněn a 9. 5. zemřel na následky průstřelu hlavy ve Vinohradské nemocnici. Pohřeb se konal 14. 5. 1945 na Olšanech. Vyznamenání čs. válečný kříž 1939 obdržel in memoriam dne 3. 8. 1946.

Zdroje:
Vojenský ústřední archiv
Národní archiv, f. PŘ 1941-1951, k. 6744, L 2115/4 Lisner