Boj o rozhlas

František Ambrož (* 23. 9. 1877 – † 5. 5. 1945)

5. září 2019

Podplukovník jezdectva v záloze

František Ambrož pocházel z pražského Žižkova, kde se narodil rodičům Antonínovi a Marii dne 23. 8. 1877 (některé zdroje uvádějí 23. 9.). Matka byla rodilá Pražačka, otec se do Prahy přistěhoval z Českých Budějovic a působil jako úředník na dráze. Ambrožovi měli pravděpodobně čtyři děti: kromě Františka ještě syna Miroslava a dcery Zdenku a Vlastu.

František Ambrož absolvoval pět tříd obecné a tři třídy měšťanské školy, studoval též na obchodní akademii. Ve svých jednadvaceti letech byl dobrovolně odveden k desetileté službě v armádě a dvě letům v zeměbraně. Za první světové války prošel řadou bojišť v Rusku, Itálii a Albánii. Po konci války setrval ještě několik let v nově vzniklém československém vojsku. Do výslužby odešel jako podplukovník jezdectva na konci roku 1925. Ve vojenských záznamech se lze dočíst, že Ambrož byl „svědomitý, pilný, zkušený, energický, temperamentní“ a ovládal kromě češtiny němčinu a polštinu.

Ambrož byl sportovně velmi zdatný – plaval, jezdil na kole i na koni (v roce 1922 se při pádu z koně lehce zranil). Jízdu na kole stejně jako šerm i vyučoval. Po odchodu do výslužby učil v tělovýchovných spolcích i soukromě. Byl členem Sokolu a Českomoravského Jockey Clubu. Nadto se věnoval myslivosti, ve 30. i 40. letech vlastnil zbrojní pas na několik loveckých zbraní („...povahové založení jmenovaného poskytuje záruku, že netřeba se obávati zneužití zbraně v nějakém podniku namířeném proti státu...“).

Posledním Ambrožovým bydlištěm byla Koperníkova ulice, byl svobodný, pravděpodobně tam tedy bydlel sám. V nedalekém okolí na pomezí Vinohrad a Žižkova bydlely ostatně i Ambrožovy sestry. Z Koperníkovy, poblíž dnešních Havlíčkových sadů, to bylo k rozhlasu zhruba čtvrt hodiny chůze. Na pomoc bránícímu se rozhlasu se Ambrož vydal hned první den Pražského povstání, tedy 5. 5. 1945. Ten samý den byl také smrtelně postřelen, zemřel pravděpodobně v nemocnici. Pohřben byl o dva týdny později.

V únoru 1946 obdržel in memoriam vyznamenání Československý válečný kříž 1939 a v roce 1948 bylo na žádost sestry vydáno osvědčení o účasti v Pražském povstání.

Zdroje
- Vojenský ústřední archiv
- Národní archiv, f. Policejní ředitelství – všeobecná spisovna – 1941-1950, k. 61, sign. A 315/6 Ambrož František

autor: kob
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.