Čím jsme to žili
Klid na práci! Čím jsme to žili (33)
Vláda ČSSR na svém zasedání vydává stále intenzivnější výzvy k „zachování klidu na práci“. Blížící se 21. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa vyvolává stále hlubší vrásky na ustaraných čelech stranických funkcionářů. Z prohlášení, které vláda vydává 17. srpna k vnitropolické situaci, zaznívají temné pohrůžky na adresu těch, kteří by klid na práci snad rušili – a pak zde zní, víc, než kdykoli předtím, stará praxe: nepochválí-li tě jiní, pochval se sám.
Jednotný pohled na minulost už neplatí. Ach ti Poláci! Ach ti Maďaři!
Starosti však nevyvolávaly v našich nejvyšších orgánech jenom domácí strůjci protestů. Jednotnou linii hodnocení toho, co se v srpnu 1968 stalo, začali narušovat i ti, kteří v tom kdysi měli prsty – tedy Poláci a Maďaři. Dolní komora polského parlamentu, tak zvaný Sejm, totiž odsoudila intervenci pěti států Varšavské smlouvy do ČSSR! A aby toho nebylo dost, připojili se k tomu i Maďaři - vedení Maďarské socialistické dělnické strany se rovněž postavilo ke vpádu vojsk do ČSSR v roce 1968 kriticky. Předsednictvo ÚV KSČ tak hledalo způsob, jak na tyto postoje, které muselo vnímat jako kudlu vraženou do zad, reagovat.
Symbolický trabant a panevropský piknik
V Maďarsku však mezitím události nabíraly na stále větší dynamice. A byli za tím především občané bývalé NDR, kteří se ve velkém počtu usídlili u západomaďarských hranic v turistických kampech, kam dorazili ve svých trabantech. Dne 19. srpna se jim podařil první masivní průlom hranice směrem na západ. Tehdy se pro ně otevřely maďarsko-rakouské hranice u města Šoproň, kde maďarská opozice pořádala takzvaný panevropský piknik. Do Rakouska tehdy přešlo asi tisíc východních Němců. Maďarské sdělovací prostředky vzápětí chrlily titulky jako „Chaos na hranici! Stovky občanů NDR uprchly na Západ!“
Zastrašování v Bratislavě
A zůstaňme ještě chvíli na východě – v Bratislavě bylo zahájeno trestní stíhání za pobuřování se čtyřmi slovenskými aktivisty. Jednalo se o Jána Čarnogurského, Miroslava Kusého, Antona Seleckého a Hanu Ponickou. Podstatou obvinění – oficiálně označeného jako pobuřování, byl fakt, že jmenovaní vyzvali slovenské občany k účasti na pokojné manifestaci k výročí srpnové intervence. Zastrašovací akce slovenských orgánů vyvolala však poměrně silnou vlnu protestů a projevů solidarity. O těch se však ve zprávě Rozhlasových novin už nic nepraví.
Družba SSSR a USA – v oblasti dobývání kosmu
Ta zpráva o vzájemném předávání zkušeností mezi členy amerického branného výboru kongresu a sovětskými odborníky na kosmonautiku, tedy zpráva o návštěvě v kosmickém středisku v kazachstánském Bajkonuru….zní až idylicky.
Kam s odpadky? Do Malešic!
To platí nepochybně v Praze dnes. Ale v roce 1989 se velká Malešická spalovna odpadků teprve stavěla. A rozhlas z jejího budování přinesl reportáž.
Práce slouží lidu! – I ta umělecká…
Ve vysílání médií se v roce 1989 s přibývajícím časem množily rozhovory se známými a oceněnými umělci. Jejich cílem bylo pohovořit o vlastenectví, lidovosti, poselství… zkrátka o podobných neochvějných hodnotách. Tento smysl měl i rozhovor natočený s klavíristou, národním umělcem Josefem Páleníčkem.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
