Nil a Mississippi vyschnou, Rýn a Ob zmohutní
Nil a Mississippi se stanou méně velebnými toky, Rýn a Ob naopak zmohutní. Tak se podle vědců projeví to očekávané a zatracované oteplování planety.
Podle názoru Syukuma Manebea z Princetonu, který se s kolegy pokusil modelovat proměny toku řek světa v budoucích třech stoletích, k těmto jevům dojde během nepříliš dlouhé doby. Vědci pochopitelně zvažovali nejen vliv vzrůstu skleníkových plynů v ovzduší na vrstvy, které rozhodují o srážkách, ale i například proměny vypařování a další faktory.
A co na to řeky v budoucích třech stoletích? V některých řekách má vody významně přibýt, například v Obu nepříjemně téměř o 40 procent. Národy Sibiře budou tedy v budoucnosti muset převádět řeky ze severu do vyprahlé oblasti kolem Aralského jezera. Indická řeka Ganga zmohutní o plnou polovinu, slavný Yukon na Aljašce také. Takže i Američané budou donuceni "posílat" své severní řeky na žíznící západ Spojených států. Rýn v západní Evropě ponese o dvacet procent víc vody.
Ale jiné veletoky zase naopak značně zchudnou. Nil, Mekong, Mississippi... Lidem v krajinách, kterými protékají, by měly přibýt starosti. Francouzský vědec David Labat z Toulouse tvrdí, že už jsme svědky začátku těchto proměn.
