Neradostné důsledky globálního oteplování

23. leden 2009

O tom, jak moc ovlivní globální oteplování tvář světa, se vedou mezi vědci dlouholeté spory. Podle nového modelu, který vznikl ve spolupráci dánských, finských a britských vědců se zdá, že tempo zvyšování mořské hladiny by mohlo být větší, než se dříve odhadovalo.

Největší podíl na nejistotě, v jakém tempu se změny budou projevovat, mají odhady rychlosti tání ledovcových polí v blízkosti pólů. Široký vědecký tým pod vedením Aslaka Grinsteda z Kodaňské univerzity zvolil zajímavou metodu. Namísto toho, aby se snažili vypočítat to, co se s tajícími ledovými pokrývkami podle předpokladu stane, snažili se provést výpočty založené na tom, co se v minulosti skutečně stalo. Postupovali až 2000 let dozadu. Kombinací historických záznamů o výšce hladiny moře, dat zjištěných z letokruhů stromů či analýzy současné struktury ledovců došli vědci k mnoha překvapivým závěrům.

Podle nich nastalo přibližně ve 12. století krátké oteplení, které způsobilo, že hladina oceánů byla o 20 cm nad dnešním průměrem. Opakem byla zase "malá doba ledová" v 18. století, kdy voda uskladněná v ledovcích způsobila, že hladina oceánů byla oproti dnešnímu průměru naopak o 25 cm níže. A jak se podle modelu, ke kterému tým dospěl, bude chovat hladina moří v následujících sto letech? Vyhlídky nejsou příliš optimistické. Vědci nyní odhadují, že ledová pokrývka pólů bude tát rychlostí, která zvýší hladinu světových oceánů zhruba o 11 mm za rok. Údaj přibližně odpovídá rychlosti, s níž tály ledovce na sklonku poslední velké doby ledové před 11 700 lety. Prostým znásobením zjistíme, že toto tempo zvedne hladinu oceánů o více než 1 metr za sto let. Takový výsledek už znamená pro přímořské regiony skutečně vážnou hrozbu.

Spustit audio

Více z pořadu