Náboženství v zemích EU: Polsko
Nástup České republiky do předsednictví Evropské unie je příležitostí poznat lépe ty země, s nimiž nás spojuje nejen řada smluv, společná politika či ekonomické vazby. Jsou to země s podobnými kořeny a hodnotami. Všechny vyrostly z křesťanské kultury, proto nás zajímá, jaké náboženské poměry v nich jsou dnes. Dnes se vypravíme k našemu severnímu sousedovi - do Polska.
Náboženská situace v Polsku se zdá být na první pohled velmi přehledná. Statistiky zde udávají až 95 % katolíků, zbytek tvoří protestantské církve a pravoslavní. Katolická církev má v Polsku 128 biskupů, asi 30 000 kněží a více než 23 000 řeholnic a 1 500 řeholníků. Velikou posilou pro ni v době komunismu bylo zvolení Karola Wojtyly papežem, jež přijal jméno Jan Pavel II.
Jaká je polská katolická církev dnes? Odpovídá polský kněz působící v českém Švihově Adam Lodek:
"Katolická církev v Polsku je účastna veřejného života. Kostely jsou plné - nedělní bohoslužby v Polsku průměrně navštěvuje 40 až 50 procent obyvatel, o Velikonocích většina praktikujících přistupuje k velikonoční zpovědi, což také svědčí o intenzitě náboženského života. Přes 90 procent dětí a mládeže se účastní vyučování náboženství, které probíhá ve školách, přestože to je nepovinný předmět."
Katolická církev má v Polsku tradičně velkou politickou moc a napomohla nepochybně i k rozkladu komunistického režimu. Toho si jsou vědomi i dnešní politici, kteří se snaží s církví vyjít a příliš ji nedráždit. Odráží se to i v legislativě, která patří v Evropě k těm nejvíce konzervativním. Co si o vlivu katolické církve v Polsku na veřejný život myslí Adam Lodek?
"Určitě na politické úrovni katolická církev má svůj hlas. Politické události, do kterých ale církev zasahuje, mají spíš charakter etický a morální, než politického řízení nebo zásahů v zahraničních věcech - to vůbec ne. Spíš v oblasti etické, pro kterou je církev povolána, aby se k ní vyjadřovala, tam má svůj hlas."
V minulých staletích bylo území dnešního Polska útočištěm mnoha nekatolíků z českých zemí i Moravy. Těšínský Ježíšův kostel byl dlouhá léta jediným povoleným centrem protestantismu na území monarchie, nepočítáme-li Ašsko. V důsledku historických událostí se ale situace velmi změnila. Nekatolíků je dnes v Poslu velmi málo. Od roku 1946 se 7 nekatolických církví sdružuje v Polské ekumenické radě církví, která od roku 1970 vede dialog s majoritními katolíky. Jak ekumenickou spolupráci vidí Adam Lodek?
"Určitě jsou ekumenická setkání, přičemž v Polsku existuje spousta jiných vyznání, ovšem jsou to tak malé skupinky, že se ztrácejí mezi katolíky. Na jihu Polska - na Těšínsku - tam bych řekl, že je tak 50 % katolíků a 50 % evangelíků, nicméně na ostatním území Polska ta ostatní vyznání mají velmi malé zastoupení. Takže ekumenická setkání se konají, ale aby to bylo nějaké velké hnutí, tak to určitě ne."
Náboženství v zemích EU: Polsko
