Náboženství v zemích EU: Litva

7. únor 2009

Nástup České republiky do čela Evropské unie je příležitostí poznat lépe ty země, s nimiž nás spojuje nejen řada smluv, společná politika či ekonomické vazby. Jsou to země s podobnými kořeny a hodnotami. Všechny vyrostly z křesťanské kultury, proto nás zajímá, jaké náboženské poměry v nich jsou dnes. V únoru se v seriálu Náboženství v zemích EU budeme vydávat do Pobaltí - např. tentokrát do Litvy.

Litva je součástí Evropské unie od roku 2004. Nábožensky je tato země jednolitá - takřka 80 % jejích obyvatel se hlásí ke katolické církvi. Pouze ruská menšina v zemi se hlásí k pravoslaví a necelé dvě procenta obyvatel jsou protestanté. Zbytek, tedy asi 15 % Litevců, se považuje za ateisty. Litva je jedinou postsovětskou republikou, ve které je katolicismus dominantní. V letech sovětské okupace to byl také významný sebeidentifikační prvek litevského národa. O roli katolické církve v Litvě nám poví více geograf Josef Miškovský:

"Církev má i v politických, společenských nebo obecně světských záležitostech slovo. Například před konáním referenda o vstupu Litvy do Evropské unie v roce 2003 měla církev docela významný vliv na formování proevropského postoje u příslušníků litevského národa. Během toho vlastního referenda se ukázalo, že je problém s nízkou účastí, která by mohla výsledky referenda zhatit. Představitelé církve tedy na mších intervenovali, aby lidé šli k urnám, a možná dokonce zachránili platnost toho evropského referenda a to, že Litva dnes je členem Evropské unie."

Litva byla christianizovaná jako poslední evropská země v roce 1386. Pohanství však i po tom zůstalo v náboženském životě Litevců přítomné. Potvrzuje to i Josef Miškovský:

"Když se potulujete po litevském venkově, tak se běžně setkáváte s dřevěnými sochami. Tyto sochy ztělesňují různé výjevy z pohanských mýtů. Najdete tam představitele pohanských legend nebo pohanská božstva."

Litevské dějiny jsou plné tragických událostí. Samotný stát byl několikrát vymazán z mapy Evropy. Statisíce Litevců byly po obou sovětských anexích v roce 1940 a po druhé světové válce deportovány na Sibiř. Přesto největší ranou v dějinách bylo vyvraždění litevských Židů, kteří před válkou tvořili 7 a půl procenta obyvatel. Ve Vilniusu, kterému se přezdívalo "severní Jeruzalém", tvořili Židé 30 % obyvatel. Dnes jich v celé zemi žije asi 4 000. Všechny tragédie Litvy připomíná tzv. Křížový vrch. Více nám o něm řekne opět Josef Miškovský:

"Křížový vrch je křesťanské poutní místo kousek od města Šaulaj na severu Litvy, jehož historie sahá zhruba do poloviny 19. století, kdy se údajně v tomto místě odehrálo selské povstání, jehož oběti byly pohřbeny na tomto pahorku, a tudíž tam bylo vztyčeno několik desítek křížů. Náboženské poutě byly přerušeny v sovětském období, kdy sovětský režim dokonce toto místo nechal několikrát zničit. Přes hrozbu persekucí ale Litevci vždycky kříže obnovili během pár dnů, takže Křížový vrch je i takovým symbolem boje proti sovětskému režimu. V devadesátých letech a nyní Křížový vrch zažil znovuzrození křesťanských poutí a v každém okamžiku dne se tam vyskytuje mnoho desítek lidí."

autor: Petr Vaďura
Spustit audio

Více z pořadu