Náboženská G8 v Aquile
Začátkem příštího měsíce se uskuteční v Itálii summit skupiny G8. Je to samozřejmě záležitost ekonomická a politická, vyjadřují se k ní ale i náboženští představitelé. Důvod je jednoduchý: současná krize má několik příčin - a mezi nimi jsou i vážná porušení etických principů.
"Náboženská G8" - tento termín se v poslední době začal používat v souvislosti se summity skupiny G8, tedy sedmi hospodářsky nejsilnějších zemí a Ruska. Představitelé jednotlivých náboženství se scházejí před summitem, aby adresovali účastníkům vlastní poselství. Jsou přesvědčeni o tom, že ekonomika se nedá od náboženství oddělit. Přesněji řečeno, že etické hodnoty mají přímý nebo nepřímý (ale vždy citelný) dopad na to, jak hospodářství funguje.
Příští summit G7 a Ruska se měl původně uskutečnit v příjemném prostředí Sardinie. Italský premiér Silvio Berlusconi se ale nakonec rozhodl pro jiné místo, a sice pro město Aquila, nedávno postiženém zemětřesením. V dubnu tam zahynulo 300 lidí, mezi nimi i studenti z Česka, a Berlusconi tvrdí, že nejbohatší země by měly demonstrovat solidaritu s postiženými.
"Náboženská G8" se tedy v úterý a ve středu sešla rovněž v Aquile, aby vyslala klíčovým politikům jasný signál. Bylo by podle nich ošidné hledat příčiny a řešení současné krize pouze v ekonomické oblasti - o co jde ve skutečnosti, to jsou hodnoty. Ostatně, ti, kdo finanční zemětřesení způsobili, se zcela evidentně od etického kodexu odklonili. Hospodářskou krizi proto nelze oddělit od náboženských otázek, podobně jako je tomu s ochranou životního prostředí nebo s etickými aspekty legislativy.
Zastoupena byla všechna velká náboženství a část účastníků se posléze přesunula do Říma, kde se k daným otázkám vyjádřil i papež Benedikt XVI. Ten zdůrazňuje úlohu náboženství v sociálním mechanismu každé společnosti. Mimochodem, konferenci "náboženské G8" podpořilo také italské ministerstvo zahraničních věcí, které summit v červenci organizuje.
Bylo by naivní myslet si, že skupina G8 vyřeší současné ekonomické problémy světa. Bude ale (kromě jiného) hledat mechanismy, jež by v budoucnu mohly opakování krize zabránit. Musí si také udělat jasno v otázce, nakolik má stát vstupovat do prostředí svobodného trhu. Ono totiž jednoduché oddělení státu a trhu nemusí být všelék, stejně jako jím není mechanické oddělení politiky a náboženství. Jisté je, že návratu k prosperitě by měl předcházet návrat k hodnotám - a tam je víra ve vyšší smysl našeho konání tak trochu nezastupitelná.
