Mnozí mají strach, že církev bude mocná
Jak jsme slíbili, průběžně se vracíme k církevnímu zákonu a k diskusím, které tuto normu provázejí. Celá věc je silně zpolitizovná, což je sice škoda, ale zároveň je to víceméně zákonité - podotýká v rozhovoru plzeňský biskup František Radkovský.
František Radkovský:
To už patří jaksi k povaze tohoto světa: každý vidí věci, tak jak je schopen je vidět. No a politici je vidí politicky... To je ale právě chyba, protože z celé té šíře spektra se z toho vystřihne jenom jeden úzký úhel. Nakonec ten politický rozměr je v mnoha věcech, tady taky, že... Ale jestliže se z toho vystřihne jen ten úzký úhel, tak to není dobře, protože to všechno zkreslí.
On ve hře je také fakt, že politici jsou ti, kteří rozhodují, jestli zákon bude žít, nebo ne...
To je pravda, to je pravda. Právě proto i oni z toho mají často obavu, a to - řekl bych - je důvod, proč to s tím zákonem o restitucích tak dlouho trvá. Protože mnozí mají strach, že církev bude mocná a že KDU tím hodně získá a bude hodně vlivnou stranou... Ale, víte, vždycky je to tak, že je to pohled hodně nepravdivý.
Nechci říct jenom TROCHU, ale hodně nepravdivý, protože samozřejmě o toto vůbec nejde.
Kdyby se lidé snažili objektivně vidět to, co se tím zase
přináší: přece tolik charit funguje, tolik institucí sociálního zařízení, školy, a hlavně: údržba a opravy a rozvoj památek! To jsou přece věci, které tady církve dělají a kterými tady slouží už po staletí.
A jsou to věci, kterými se chlubí celá společnost, pochopitelně. Takže je dobře vidět to dobrodiní, které tu je.
Když třeba si uvědomíme řády, které vždycky žily z toho, že měly majetek, na kterém odpovědně hospodařily, a ten potom
přinesl mnoho dobrého, vždyť třeba se stačí podívat na kláštery tady v Praze a okolí, co to je krásy, která tu vznikla! Co umělců mohlo být financováno!
Tak ať to jsou lidé schopni objektivně uznat a říci: samozřejmě, je to něco, co je charakteristické pro tento směr, pro kláštery, zvlášť ty velké opatské kláštery, a je potřeba, abychom tomu dovolili, ať to funguje dál.
Protože to zase bude přinášet a udržovat hodnoty, které jsou pro společnost taky důležité.
Myslíte si, že takováto témata patří do úst dejme tomu duchovních, kteří se baví se svými věřícími? Že to patří na kazatelnu?
No, myslím, že zrovna na kazatelnu ne, tam patří slovo Boží, ale patří to na další setkávání a diskuse.
Dnes jsou celkem moderní i rozmluvy na světská témata přímo v kostele...
Samozřejmě. To dělám po bohoslužbě. Když si chtějí popovídat, tak potom si s nimi povídám na takováto témata. Je to potřeba a je to užitečné.
