Meteor o DNA dinosaurů, evoluci ve vesmíru a hadí kůži

Dochovala se DNA dinosaurů?

Představte si ptáka měřícího na výšku neuvěřitelných 3,5 metru a vážícího zhruba 300 kilogramů. Vypadal jako přerostlý pštros bez křídel a jmenoval se pták moa. Poslední žijící exempláře na Novém Zélandu pravděpodobně existovaly ještě kolem poloviny 15. století. Vědci prozkoumali dědičnou informaci ptáka moa a získali velmi podstatný údaj. Ten se týká možnosti, zda máme naději na dochování DNA dinosaurů. Potvrdil nám to paleontolog Vladimír Socha.

Papinův hrnec

Robert Boyle a Denis Papin|foto:Profimedia

„Šel jsem to odpoledne s kolegy ze Společnosti na večeři, která byla celá připravena v digestoru pana Papina. Hovězí bylo heboučké jako sýr. S ne více než osmi kousky uhlí bylo z masa získáno neuvěřitelné množství šťávy; rosol z hovězích kostí na konci menu pak byl nejlepší, jaký jsem kdy ochutnal. Bez problémů jíme štičí i jiné rybí kosti, ale nic nepředčí holoubata - chutnají křehounce jako upečená v těstíčku, přitom jsou vlastně dušená ve vlastní šťávě bez přídavku vody. Sklenici masového rosolu jsem nechal poslat manželce, abych zahanbil všechny naše dámy-kuchařky...“

Takhle fenomenálně dopadlo první veřejné předvedení slavného tlakového hrnce fyzika Denise Papina 12.  dubna 1682. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.        

Jak probíhá evoluce ve vesmíru?

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)|foto:Profimedia

Bohužel jinde ve vesmíru jsme ještě život neobjevili, abychom mohli porovnávat. Ale pozemský život jsme do vesmíru dostali. Například na Mezinárodní kosmické stanici mikroorganismy přežívají celá desetiletí, jak nám připomněl dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV. Vědci odebrali do zkumavky bakterii z kosmické stanice a srovnali ji s variantami téže bakterie žijící na Zemi. Výsledek překvapil. Hrozí nebezpečí?

Hadí kůže ve hnízdech

Ptáčata na hnízdě|foto:Shutterstock

Je to poněkud překvapivé, ale ornitologové našli ve hnízdech několika druhů ptáků hadí kůže. Není to doklad toho, že by hadi sežrali vejce, protože jde o kůže svlečené, a navíc zcela záměrně do hnízd umístěné. Nedali je tam hadi, ale sami ptáci. Vědci se pokusili vysvětlit toto podivné chování a sledovali chování ptáků. Zjistili, že za stejným účelem jsou ochotni přinést do hnízda i další podivuhodné věci. Jaký je důvod? To nám vysvětlil biolog prof. Jaroslav Petr.

Záhada římského Kolosea

Římské Koloseum|foto:Kamila Schusterová, Český rozhlas

Koloseum je dnes velkou turistickou atrakcí. Je největším a nejlépe zachovaným ze stále stojících římských amfiteátrů. Jeho základní kámen byl položen v roce 72, na stavbu bylo dovezeno 100 000 m3 kamene a podílely se na ní desítky tisíc židovských zajatců – otroků. Každý ale může vidět, že část ochozů je zbořena. Proč je jedna půlka zachovalejší a druhá poničenější?

Odpověď je třeba hledat pod zemí. Píše o tom kniha Zemětřesení aneb Tragické výzvy v dějinách. Napsali ji Peter Moczo, Eva Rutšeková a kolektiv a vydává ji jako novinku nakladatelství Grada. V Meteoru čte Ivo Theimer.