Meteor o předpovědi dle mraků, nejbarevnějším ptákovi a modrém duchovi
Poslechněte si:
- 01:21 Dá se podle mraků předpovídat počasí?
- 12:12 Nejbarevnější pták mandelík
- 21:47 Kameny z vesmíru
- 27:18 Sumerská chyba zavlažování
- 35:21 Jde na Měsíci uplácat bábovičku?
- 46:00 Příběh největší tsunami
Hovoří meteorolog Jan Novák, zoolog Jan Andreska nebo astronom Pavel Gabzdyl. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Zemětřesení nakladateství Grada čte Ivo Theimer.
Dá se podle mraků předpovídat počasí?
Udělali jsme to, co dnes dělá spousta lidí, položili jsme tuto otázku umělé inteligenci. Odpověď: „Ano, pozorování mraků je jednou z nejstarších metod předpovědi počasí. Různé typy oblaků naznačují odlišné meteorologické podmínky.“ Následovala řada konkrétních příkladů. Tak jsme odpovědi nechali zkontrolovat profesionálem, Martinem Novákem z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem. Dá se na umělou inteligenci spolehnout nebo nás tahá za nos?
Nejbarevnější pták mandelík
Představte si ptáka barevnějšího než ledňáčka – světle modré tělo, tmavě modré okraje křídel zespodu a oranžové seshora. Takhle vypadá mandelík. Jenomže u nás už řadu desetiletí nehnízdí. Proč z naší krajiny zmizel? Zoolog Jan Andreska popsal jeho příběh. Jak skončí? Vrátí se k nám z východu?
Kameny z vesmíru
V létě 1790 se u francouzského Barbotanu snesl déšť kamenných meteoritů, který usmrtil jednoho rolníka a několik kusů dobytka. Na výzvu starosty města podepsaly svědectví o pádu meteoritu tři stovky osob; to pak bylo i s několika sebranými kusy zasláno Pařížské akademii věd. Ta pozorování odmítla strohým prohlášením:
„Kameny z nebe padat nemohou, protože v nebi žádné kameny nejsou.“
Názor vědců změnil až déšť meteoritů ze dne 26. dubna 1803. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Sumerská chyba zavlažování
Sumerská civilizace v povodí dvou řek, Eufratu a Tigridu předala svým potomkům řadu geniálních vynálezů, z nichž jeden z nejvýznamnějších je zemědělství postavené na umělém zavlažování pomocí systému kanálů. Jenže i Sumerové se dopouštěli chyb a všechny mezopotámské civilizace velmi často balancovaly na hraně přežití.
Stačil jen malý technologický omyl, který následně umocnil zvrat klimatu a jejich civilizace kolabovala. O jakou chybu šlo, popsal hydrogeolog doc. Zbyněk Hrkal z PřF UK.
Jde na Měsíci uplácat bábovičku?
Ne, tohle není jen dětská otázka? Přemýšleli o ni i vědci, kteří se zabývají měsíčním povrchem. Odpověď je ano. A to přesto, že měsíční povrch je suchý. Astronomové zkoumají Měsíc po celá desetiletí množstvím sond, přesto je mnoho otázek zůstává nezodpovězeno. Nejnovější příspěvky ke studiu přinesla v březnu nová sonda Blue Ghost (Modrý duch). Sice pracovala na Měsíci jen dva týdny, ale provedla 10 experimentů. V Meteoru o nich hovořil Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária v Brně.
Příběh největší tsunami
V neděli 26. prosince 2004 postihlo oblast západního pobřeží indonéského ostrova Sumatra zemětřesení o magnitudo 9,1 – 9,3, šlo o třetí nejsilnější zemětřesení zaznamenané seismografem. Následovalo tsunami s vlnou, která vzrostla místy až na 30 m. Následky byly strašné. Usmrceno bylo 220 000 lidí ve čtrnácti státech. Jde o jednu z nejsmrtonosnějších přírodních katastrof.
My jsme si ji připomněli vyprávěním očitých svědků. Jejich příběh je popsán v knize Zemětřesení aneb Tragické výzvy v dějinách. Napsali ji Peter Moczo, Eva Rutšeková a kolektiv a vydává ji jako novinku nakladatelství Grada. V Meteoru čte Ivo Theimer.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
