Meteor o výbuších termitů, oblibě hurikánů a chemii vajec

Proč termiti vybuchují?

Termit se pomalu blíží k agresivnímu mravenci. Nechá ho přijít blíž. Zezadu přichází druhý mravence a i třetí. Termit už nevidí východisko, tuhle bitvu nemá šanci vyhrát. Najednou dojde k výbuchu. Jeho tělo se roztrhne a z jakéhosi „batůžku“ na zádech vystříknou dvě kapaliny, které potřísní mravence v okolí. Ti po chvíli umírají. Byly otráveni. Není to žádný záběr z animovaného akčního filmu. Výbušné batůžky analyzuje dr. Jana Škerlová z Ústavu organické chemie a biochemie AV. A ví přesně, proč vybuchují a co v nich je.

Nejhlubší jezero světa

Antarktida|foto: AlKalenski, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Antarktida je sama o sobě rekordním kontinentem. Je nejchladnější a má nejvyšší průměrnou nadmořskou výšku. Je pokryta tlustou vrstvou ledu o síle několika kilometrů. Přesto např. díky radarům dokážeme proniknout pod její povrch. Nejnovější a dosud nejpřesnější mapa přinesla překvapení – nejhlubší kaňon světa. Samozřejmě plný ledu. Dvakrát hlubší než nejhlubší jezero Bajkal. Jak mohl vzniknout? A jak by vypadal, kdyby všechen led roztál? Nad tím uvažoval dr. Miroslav Šobr z PřF UK.

Jak vzniká disociace molekul?

Atomy a molekuly|foto:Shutterstock

Švédský chemik Svante Arrhenius si roku 1883 jako první uvědomil, že ionty jsou v roztoku přítomné i bez elektrického pole a musejí vznikat štěpením, tedy disociací molekul působením rozpouštědla. Zrodila se teorie elektrolytické disociace. Celou ji badatel formuloval v doktorské práci, kterou obhájil napřesrok. Komisi však připadala příliš revoluční a prohlásila, že k udělení docentury nepostačuje. O dvacet let později za ni Svante Arrhenius dostal Nobelovu cenu za chemii. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Lze navigovat podle hvězd?

Sextant|foto: e-zara, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Námořní navigace má své kořeny již ve starověku, kdy se po mořské hladině pohybovaly obchodní lodi starověkých států. Jakým způsobem zvládaly určovat svoji polohu? Řadu staletí se námořníci pohybovali po moři s tím, že jsou schopni určovat zeměpisnou šířku i délku. Petr Schierich z Astronomického ústavu AV sám na moři ověřil, jak spolehlivé a přesné byly tehdejší metody. Posluchačům Meteoru popsal, jak určování polohy probíhalo.

Mají motýli rádi hurikány?

Hurikán Idalia u Floridy|foto:NASA

Říká se, že mávnutí motýlího křídla v Africe může vyvolat hurikán v Karibiku. Jde čistě o ilustraci složitosti dějů v atmosféře. Nicméně vědci teď zkoumali jistý americký druh otakárka žijícího na ostrovech při pobřeží Floridy. Zjistili, že počet motýlů rapidně vzroste poté, co se krajinou prožene hurikán. Jak je to možné? Vždyť lehcí motýli nedokáží vichru vzdorovat. Záhadu rozluštil biolog prof. Jaroslav Petr.

Bylo dříve vejce nebo slepice?

Co bylo dřív - slepice, nebo vejce? |foto:Shutterstock

I tak obyčejná potravina, kterou každý zná – vejce, může překvapit. Tak například: Bylo dříve vejce nebo slepice? Jak zabránit vytečení prasklého vejce? Jak poznat syrové vejce od uvařeného? Jak oloupat vejce jediným fouknutím? A co má společného majonéza s kardinálem Richelieu?

To vše napadlo prof. Miroslava Raaba z Ústavu makromolekulární chemie AV, když se na vejce podíval očima chemika. Své postřehy sepsal do knihy s názvem Molekulární kuchyně, kterou vydalo nakladatelství Dauphin Daniela Podhradského. V Meteoru z ní čte Milan Šteindler.