Meteor o černých dírách, myší první pomoci a líných trilobitech
Poslechněte si:
- 01:09 Nejhmotnější černé díry
- 13:07 Umí myš provést resuscitaci?
- 19:56 Létající delfín
- 25:38 Proč poznáme bazény po čichu?
- 35:27 Líná evoluce trilobitů
- 43:24 Jak změřit zemětřesení?
Hovoří astrofyzik Petr Kulhánek, chemik Jan Havlík nebo paleontolog Štěpán Rak. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Zemětřesení nakladateství Grada čte Ivo Theimer.
Nejhmotnější černé díry
Černé díry byly nejprve předpovězeny a až pak objeveny. Teoretikové totiž vypočítali, co se stane s velmi hmotnou hvězdou až jí dojde palivo. Gravitací se zhroutí sama do sebe, protože už tomu nebrání žádná síla. Jenže objevit ve vesmíru černé těleso je obtížné. Musí se v jeho okolí něco dít, musí tam být nějaká jiná látka. Dnes už to umíme velmi dobře a astrofyzikové jsou překvapování obrovskou hmotností některých černých děr. Rekordmany nám představil astrofyzik prof. Petr Kulhánek z ČVUT v Praze.
Umí myš provést resuscitaci?
Vyndání jazyku, umělé dýchání nebo nepřímá masáž srdce? To všechno zná každý absolvent kurzu první pomoci. V říši zvířat také existují případy, kdy ostatní pomáhají zraněným jedincům. Co vědci pozorovali u myší, jim ale vyrazilo dech. Záměrně uvedli jednu myš do stavu bezvědomí a sledovali, co udělá její „kamarádka“. A ta, jako si vzala příručku první pomoci a udělal první nezbytný krok k záchraně. Pokud popsal biolog prof. Jaroslav Petr.
Létající delfín
Dne 5. dubna 1959 vzlétl ve Kbelích první prototyp letounu L-29 Delfín. Po patnácti měsících i s českým motorem. S ním Delfín dosahoval rychlosti až 600 km/h. Napřesrok proběhla v Moskvě až nečekaně objektivní soutěž, ve které Delfín výrazně předčil polského i sovětského konkurenta a získal právo k rozsáhlé výrobě.
Bylo vyrobeno 3665 kusů, což z Delfína udělalo druhý nejmasověji vyráběný proudový cvičný letoun v dějinách (předstihl ho pouze jeden americký s více než 6000 kusy). Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Proč poznáme bazény po čichu?
Pokud jdete do veřejného bazénu či akvaparku, už v šatně obvykle po čichu poznáte, že je voda blízko. Lidé si často myslí, že onou typickou vůni či zápach má na svědomí chlór. Ale pozor, to není chlór, tedy určitě ne čistý chlór. K tomu bychom rozhodně nedoporučovali čichat, je to nebezpečné. Co tedy vydává onu nezaměnitelnou vůni bazénů? Jde o reakci chlóru s jinými látkami. Dr. Jana Havlíka z Ústavu organické chemie a biochemie AV popsal přesně, jakými.
Líná evoluce trilobitů
Prvohorní moře bývala plná trilobitů. Šlo o nejčastěji se vyskytujícího živočicha. Když by měl odborník odpovědět na otázku, jak vypadal typické trilobit, byla by odpověď složitá. Existovaly rozmanité druhy, lišily se tvarem, strukturou i velikostí. Proč ale tak úspěšní tvorové zmizeli už v dávných časech? Paleontolog Štěpán Rak přichází s tím, že patrně byli evolučně líní vyvinout se v něco víc a překročit svůj stín. Co se s nimi v prvohorách dělo?
Jak změřit zemětřesení?
První seismoskop vynalezl čínský učenec Čang Cheng, státní úředník často označován jako Leonardo da Vinci starověké Číny. V roce 132 jej představil na císařském dvoře. I když se nedochovaly žádné fyzické pozůstatky ani soudobé ilustrace, historické dokumenty popisují seismoskop jako velké bronzové zařízení ve tvaru urny nebo vázy. Na jeho vnější straně bylo upevněných osm dračích hlav s bronzovými kuličkami sevřenými v čelistech.
Jak fungoval a jaké byly další pokusy o měření zemětřesení? Odpovědi poskytuje kniha Zemětřesení aneb Tragické výzvy v dějinách. Napsali ji Peter Moczo, Eva Rutšeková a kolektiv a vydává ji jako novinku nakladatelství Grada. V Meteoru čte Ivo Theimer.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
