Löwitova vila v Heřmanově Městci je výjimečná. Kdo v ní bude žít?
Vila Arnošta Löwita je jednou z nejzajímavějších vilových staveb našeho kraje a patří k významným dílům české funkcionalistické architektury. V původní podobě se zachovala do dnešních dnů, zejména díky péči posledního majitele.
Dům v Jiráskově ulici stojí na poměrně úzké, zato hluboké parcele. Toto místo, v bezprostřední blízkosti své továrny, si v polovině třicátých let minulého století vybral výrobce dámské obuvi a především pak luxusních kožených doplňků Arnošt Löwit (1897–1942). Vila byla jeho rodinným i reprezentačním sídlem, kde uzavíral obchody se zahraničními klienty. Až do druhé světové války. V roce 1942 byl totiž Arnošt Löwit deportován do koncentračního tábora Mauthausen, z něhož se už nevrátil.
Vilu pro Arnošta Löwita navrhl významný brněnský funkcionalistický architekt, Kotěrův žák Bohuslav Fuchs. Stavěla se v letech 1936 až 1938, tedy v období pozdního funkcionalismu. „Fuchs u tohoto domu aplikoval pultové střechy, konkávně prohnutou fasádu nebo kamenný sokl v kombinaci s typickými prvky tzv. nautické architektury, k nimž patří bílé vápenné omítky, pásová okna, ocelová zábradlí, sklobeton nebo kruhová okna,“ vysvětluje Pavel Panoch z Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice.
Design interiéru a vhodné repliky
Prostorové uspořádání Löwitova domu je důmyslné a hlavní obytný prostor zajímavě řešen. Vstupní hala je prostorná a vede do velmi rozlehlého obývacího pokoje, který prochází napříč domem a má dvě výškové úrovně. Kromě hlavního schodiště, které spojuje horní patro s původně dvěma dětskými pokoji, koupelnou, ložnicí a šatnou, v domě najdeme ještě obslužné točité schodiště. Pod pultovou střechou se ještě nachází byt pro služebnou.
Bohuslav Fuchs je také autorem designu vnitřního zařízení vily. Na tom se samozřejmě podepsal provoz mateřské školy, která zde po zabavení domu fungovala. Od restituentů a rodiny Alexandra Löwita dům v roce 1997 zakoupil majitel restaurátorské firmy Ivo Kvítek.
Podle dochovaných fotografii a výkresů se majiteli podařilo zrekonstruovat a zachránit nejen architektem navržený vestavěný nábytek, ale také původní mahagonové podlahy a celou řadu funkčních prvků. Ivo Kvítek v současné době Löwitovu vilu nabízí k prodeji. Podrobnosti o tom, proč vilu koupil a jakým způsobem jí navracel původní podobu, si můžete poslechnout v audiu.
Do vily už nikdy nevstoupil
Arnošt Löwit zahynul v koncentračním táboře, po roce 1945 byla jeho firma znárodněna a výroba sloučena s podnikem Botana. Tovární budovy bývalé Löwitovy firmy byly přestavěny na byty pro obyvatele Heřmanova Městce. Na konci padesátých let synové Arnošta Löwita, Tomáš a Alexander, emigrovali do zahraničí. Alexander Löwit se ale do Heřmanova Městce rád vracel, přestože do domu, kde vyrůstal, už nechtěl vstoupit.
Alexander Löwit zemřel v požehnaném věku v prosinci 2022. Byl to žák filosofa Jana Patočky. S bratrem Tomášem emigroval na podzim 1949 a žil ve Francii. Stal se žákem J. Wahla, pracoval jako badatel v Centre national de la recherche scientifique. Svou rodnou zemi vždy miloval. Po sametové revoluci přijížděl každé léto Prahy a do Heřmanova Městce, měl rád okolí koupaliště Konopáč. V audiu si můžete poslechnout podrobnosti.
Související
-
Dobře utajená vila. Prvorepublikový dům uprostřed Holic obklopuje rozlehlá zahrada
Někdejší Faltysovu vilu obklopuje zahrada o rozloze 4000 metrů čtverečních. Dům se v podstatě zrodil dvakrát a má výjimečné kouzlo.
-
Vila manželů Láskových v Chocni byla domovem i ordinací
Choceň je místem, kde se dokázala prosadit kvalitní funkcionalistická architektura. Zasloužil se o to architekt Čeněk Mužík.
-
Čížkova vila si zachovala svoji původní podobu. Na rozdíl od okolí
Seriál o nejznámějších vilách Pardubického kraje zahajujeme na pardubických Olšinkách. Právě tady si ve 20. letech minulého století nechal postavit dům Antonín Čížek.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
