Léčivé rostliny v potravě divokých goril
Léčivé rostliny jsou odedávna nedílnou součástí v boji s nejrůznějšími lidskými neduhy. Ani dnes, kdy na mnohé nemoci máme účinné léky, se léčivých rostlin nezbavujeme. Naopak, vracíme se k nim sále častěji. Známé je i to, že léčivé rostliny jsou součástí potravy některých zvířat. Ale jen pomalu odhalujeme, jak si vlastně informace o účincích mezi sebou zvířata předávají či zda se musí spokojit s vlastními zkušenostmi.
V současné době vzrůstá počet zajímavých informací o tom, že primáti používají určité rostliny ke kontrole svých onemocnění a reprodukce. V Africe vykazují šimpanzi a lidé překvapující podobnosti, co se týče používání rostlin k léčbě obdobných příznaků nemocí. Bohužel obdobná data pro gorily jsou pouze útržkovitá.
Podívejme se na výsledky jedné jedinečné studie, během níž byly ohodnoceny možné léčivé účinky rostlin, které jsou součástí jídelníčku divokých goril. Autoři při ní zjistili, že 118 druhů rostlin, které jsou běžnější součástí gorilího jídelníčku, najdeme také v tradiční africké domorodé medicíně. Tyto rostliny mají antiparazitární, antibakteriální, antivirové, kardiotonické, protiplísňové, halucinogenní a stimulační účinky. Mnohé z nich jsou používány k léčbě respiračních onemocnění.
Gorily nížinné pojídají plody a semena několika druhů rodu Cola (čeleď Sterculiaceae), určitě pak C. pachycarpa, pro kterou existuje mezi domorodci dokonce místní název "gorilí kola". Stejná semena jsou žvýkána lidmi v západní a střední Africe, užívají je například řidiči dálkových kamionů, aby zůstali dlouho bdělí. Dále pak jsou tato semena používána komerčně v kola nápojích. Semena obsahují kofein a teobromin, ale pouze malé množství bílkovin, což by mohlo být důkazem, že je gorily požírají hlavně kvůli stimulačnímu účinku kofeinu. U goril v Gabunu bylo zaznamenáno, že vyhledávají plody, stonky a kořeny Tabernanthe iboga (Apocynaceae) - pravděpodobně nejlépe zdokumentované halucinogenní rostliny v Africe.
Aktivní látkou je ibogain, který v největší koncentraci najdeme v kořenech. Ibogain ovlivňuje centrální nervový systém a posiluje kardiovaskulární systém obdobně jako kofein. T. iboga je nedílnou součástí některých afrických kultů a obřadů. Podle Bwinti (náboženství praktikované Mitsogy a Fangy, což jsou dvě etnika v Gabunu) legend ibogu objevili "trpasličí lidé" žijící v pralese. Podle více gabunských zdrojů existují pozorování popisující, že divoká prasata, dikobrazi a také gorily nížinné vyhrabávají kořeny ibogy, pojídají je a poté upadají do stavu divokého šílenství, poskakují kolem, případně prchají, jako by viděli děsivé obrazy.
Ibogain je považován za perspektivní látku využitelnou v léčbě drogových závislostí. Tento předpoklad vyšel z několika otevřených studií až náhodných případů, kdy byla u některých dlouhodobá abstinence v trvání několika měsíců i let. (viz http://www.ibogain.cz/page2.php) Gorily v rovníkové Guineji pojídají další dvě pryšcovité rostliny s halucinogenními účinky. Jedná se o Alchornea floribunda a A. cordifolia (Euphorbiaceae). Oba dva druhy rostlin obsahují alkaloid alchornin a alchornidin. Místní lidé používají dřeň a listy těchto rostlin jako antiseptikum a lék proti kašli.
Gorily ve Virunze pravidelně navštěvují horské svahy charakteristické výskytem obrovitých starčků (Senecio, Compositae). V roce 1963 zoolog George Schaller následoval skupinu goril až do výšky 4100 m. n. m. na svazích hory Mt. Mikeno (Demokratická republika Kongo). Zde gorily občasně požíraly především dřeň starčků Senecio alticola a S. erici-rosenii. Starčky jsou důležité v etnomedicíně a používají se při léčbě rýmy a plicních onemocnění. Gorily také občas jedí gigantické lobelie, které opět rostou v těchto vysokých nadmořských výškách.
Jedná se např. o Lobelia giberroa a Lobelia wollastoni (Campanulaceae). Všechny lobelie obsahují hořce chutnající alkaloidy, které mají povzbuzující účinky trvající až čtvrthodinu. Jeden z těchto alkaloidů, lobelin, je také respirační stimulátor. Ochota goril dojít až do těchto nadmořských výšek, vydat značnou energii, aby dosáhly zóny s paradoxně menší potravní základnou a nedostatkem kyslíku, předpokládá, že uvedené farmakologicky aktivní rostliny, které zde konzumují, pro ně musí mít speciální význam.
Abychom podrobněji poznali využívání léčivých rostlin gorilami, potřebujeme více podrobných studií, které by nám umožnily skutečné zhodnocení předpokladu, že jsou gorily schopny samoléčby. Je nezbytné detailněji prozkoumat skutečný význam konzumace rostlin s léčivými účinky pro gorily. Tento výzkum může poskytnout nový vhled do problematiky kontroly a léčby onemocnění jak u lidí, tak u lidoopů.
(podle Huffman, MA & Cousins, D., 2005. Potential medicinal value of gorilla foods. In Caldecott, J. & Miles, L. (Eds.) World Atlas of great apes and their conservation. UNEP World Conservation Monitoring Centre. University of California Press, Berkeley, USA)
