Kypr

7. březen 2009

Ostrov Kypr je od roku 1983 rozdělen na dva státy oddělené od sebe tzv. "zelenou linií". Do EU patří pouze Kyperská republika, jejíž obyvatelé jsou takřka všichni pravoslavní křesťané. Severotureckou kyperskou republiku mezinárodně uznalo jen Turecko. 98 % z jejích 232 000 obyvatel jsou sunnitští muslimové.

Kypr je jednou z prvních zemí, ve kterých se rozšířilo křesťanství, a obyvatelé ostrova jsou na to patřičně pyšní. O slavných dějinách křesťanství na Kypru nám poví šéfredaktorka Hlasu pravoslaví Svatava Marie Kabošová:

"Po mučednické smrti diákona Štěpána nastalo v Jeruzalémě kruté pronásledování křesťanů a někteří odešli na Kypr. Církev se velmi rychle rozrůstala. V 5. století byl Kypr již plně křesťanský. Na prvním všeobecném sněmu jsou již tři kyperští biskupové."

Kyperská pravoslavná církev je autokefální církví a má i svého arcibiskupa. Sehrála významnou roli v dějinách země. Samostatnost vyhlásili Kypřané v roce 1960 a jistě není náhodou, že prvním prezidentem Kyperské republiky se stal arcibiskup Makarios III., kterého dodnes Kypřané považují za svého nejlepšího státníka.

Lefkosia Palaichori

Zajímavost, která dokládá vliv dnešní pravoslavné církve na veřejný život Kypru, nám poví opět Svatava Marie Kabošová:

"Podobně jako v Řecku tak i na Kypru nemůže zasedat parlament, pokud mu nepožehná arcibiskup a prezident nemůže být uveden do svého úřadu, pokud mu nepožehná arcibiskup."

Jednou ze zajímavostí náboženské mapy Kypru je i existence maronitské církve. Asi tři miliony jejích členů žijí v Sýrii, Libanonu a Egyptě. Na Kypru žije maronitská komunita v okolí vesnice Kormakitis. Tato církev klade svůj počátek do 4. století a její zvláštností je, že po celou dobu existence je v jednotě s římským biskupem. Jinou zvláštností církve maronitů je liturgický jazyk - původně to byla syrština, dnes je to arabština.

Velkou bolestí Kypru je jeho rozdělení na dvě části zelenou linií. A přestože ke sjednocení ostrova nedošlo ani před vstupem Kyperské republiky do EU, Svatava Marie Kabošová vidí budoucnost optimisticky:

"Severní část Kypru má vodu a jižní část má elektřinu; a ačkoliv jsou rozděleni zelenou linií, ačkoliv jsou znesvářeny nábožensky, tak v tomto si dokáží vypomáhat. A snad i to, že se Kypr stal součástí EU, napomůže znovusjednocení ostrova."

Další příspěvky o náboženství na Kypru najdete zde.

autor: Petr Vaďura
Spustit audio

Více z pořadu